Paní Zdena je již desítky let nemocná a musí užívat spoustu léků. Letos v život uvedeného ochranného limitu 5 tisíc korun tak dosáhla již v červnu. V té době měla již na doplatcích přes 14 tisíc, které musela zaplatit ze svého. Těšila se, že podle ministerských slibů jí peníze pojišťovna vrátí a bude líp. Vrátila. Ale jen 149 korun. Nemá prostředky na léky, je zadlužená. „Mám pocit, že můj problém nikoho nezajímá. Vždyť na zdokumentované výdaje se pořádně úředníci ani nepodívali. Přispívá mi syn, který je ale také nemocný. Na léky bych se svým důchodem vůbec neměla. Vždyť musím platit bydlení a jídlo,“ říká bezradně.

Jaké je řešení? Všichni se ohánějí možností změnit léky za levnější variantu. „Je vhodné, aby pacienti konzultovali navrženou léčbu s ohledem na výši případných doplatků se svým ošetřujícím lékařem, případně i s dalšími lékaři, kteří se na preskripci mohou podílet,“ vysvětluje Jiří Rod, tiskový mluvčí VZP.

To paní Zdena udělala, ale vůbec si tím nepomohla: „Na obvodní lékařce, kde se léčím 30 let, jsem žádala, aby mi na recept napsala, že se jedná
o lék, který nelze nahradit, ale marně. Asi má taky svoje předpisy.“

Důchodkyně si klade naléhavou otázku: „Co mám dělat, když jiný lék nesnáším?“ Každý lék na určitou chorobu nesedí každému pacientovi.
Směšně pak vyznívá rada ministerstva zdravotnictví, kde nám bylo vysvětleno, že se lidé sami musejí zajímat, jaká jsou možná řešení, musí se na příslušných místech ptát.

Do limitu se započítává poplatek za návštěvu lékaře 30 korun, poplatek za položku na receptu 30 korun, doplatky na léky a doplatky na částečně hrazené lékařské prostředky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ovšem pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu. U receptu s pokynem „nezaměňovat“, se doplatek započítává v plné výši.

A to je kámen úrazu, jak ukazuje případ paní Zdeny. Kde vzít kouzelné slovíčko „nezaměňovat“?
Šestice lidí na Kolínsku, která už překročila pěti tisícovou hranici, těžko může souhlasit se slovy Tomáše Cikrta, tiskového mluvčí ministerstva zdravotnictví: „Systém vytváří dostatečně bezpečné prostředí. Léky jsou rozdělené do tří set skupin a v každé skupině je alespoň jeden lék bez doplatku,“ uvedl Cikrt a dodal, že některé léky, které lékaři stále předepisují, jsou již překonané. U takových léků je nastavena úhrada menší než třicet procent. „Je to ale okrajová záležitost. Lidé se musí pídit po alternativních řešení,“ domnívá se Cikrt.

Příběhu paní Zdeny se podivuje. Nevěří, že by neexistovalo řešení: „Jeden lék může být hrazen na určitou diagnózu, na jinou nikoli. Pokud k léku není alternativa, musí ho pacient dostat za stejných podmínek, jako by byl bez doplatku,“ vysvětluje.

Podle mluvčího pojišťovny Jiřího Roda nejsou všichni lékaři vždy plně informováni o konkrétní výši doplatků. „Pacient si ale může sám zjistit situaci s doplatky v lékárně,“ dodal.

A závěr? „Pokud se na nás paní Zdena obrátí a budeme znát konkrétní diagnózu a léky, které bere, můžeme hledat řešení,“ řekl Cikrt.