O lidových tradicích se besedovalo s výtvarnicí a spisovatelkou Kamilou Skopovou, malí i velcí kluci, ale i slečny a dámy se učili plést pomlázky, v rychtě z Bradlecké Lhoty se předla kouzelná nepřetrhnutelná nit, ve stodole domu z Jílového tovaryši učili šikovné kluky pracovat se dřevem a samozřejmě se zdobily kraslice, k tomu všemu tradiční velikonoční obchůzky.

„Malému se nejvíc líbilo ve vesnické škole, možná proto, že ještě do školy nechodí," smál se Josef Hřebík, který se v sobotu přijel do skanzenu podívat s manželkou a vnoučkem z Hradce Králové. Zvolili výborný termín, na Bílou sobotu byl skanzen zalitý jarním sluníčkem jak kulisa pro velikonoční pohlednice, v neděli se pak nad regionem stáhla sněhová mračna.

Přesto se kupodivu sobotní a nedělní návštěvnost téměř nelišila. Po oba dny přišlo kolem patnácti set návštěvníků, dohromady i se všedními dny jich bylo zhruba tři a půl tisíce. „Jsme rádi, že si k nám lidé najdou cestu za každého počasí," poznamenal Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea Kolín, pod jehož křídla kouřimský skanzen spadá.

Návštěvníkům se líbily i velikonoční obchůzky, třeba sobotní chození s Jidášem v podání mladých hochů. „Je to pro ně určitě výborné vyžití, užijí si při tom spoustu legrace a určitě lepší, než kdyby vysedávali u počítačů," usmívala se návštěvnice Martina Žalská, která zároveň obdivovala šikovnost výtvarnic, které zdobily kraslice. „Na tohle bych opravdu trpělivost neměla," smála se.