Kapela vystřídala dvanáct set muzikantů na pódiu i pod ním poté, kdy skončil závěrečný nedělní Monstrkoncert. První tóny festivalu naopak patřily domácí Suchdolance, která v pátek festival zahájila na řepařské drážce, jíž přijel „osobně“ František Kmoch s manželkou.

Mezi těmito dvěma koncerty se odehrálo mnoho dalších hudebních vystoupení, tanců a doprovodných akcí. Organizátoři z občanského sdružení Prostor, kteří se letos pořádání po výběru vedením města ujali, navázali na cestu, jež dvěma ročníky vytyčil tým Oldřicha Novotného a Jiřího Nováka. Prvně jmenovaný také velkou měrou pomáhal i letos ke zdaru celého podniku. Cílem současného týmu podporovaného i vedením města je změnit festival více
k městským slavnostem se širokým spektrem kulturního vyžití, což letošní ročník potvrdil. Málo diváků přišlo tradičně v pátek po poledni, když dopolední program nazvaný Děti dětem ještě sledovali žáci kolínských škol, ale poté, co odešli na oběd, poslouchali dětský orchestr
z Roudnice nad Labem či Pra lin – ku jen ti nejvěrnější fanoušci žánru.

S postupujícím časem se však náměstí zaplňovalo a to na domácí orchestry Harmonie 1872 či VDO Dolní Chvatliny.

Že už dnes není dechovka jen o lidové notečce, bylo znát na festivalu na každém kroku. Finalistka soutěže SuperStar Leona Šenková zazpívala s orchestrem Dolních Chvatlin skladbu Black Sabbath, z repertoáru Marie Rottrové Lásko voníš deštěm. „Bylo to úžasný zážitek, zježily se mi z něj chlupy,“ byla nadšená Ivana Krátká, dlouholetá vedoucí kolínských mažoretek.

Kolínský veselý symfonický orchestr KOKOSY opět pobavil nadsázkou, vtipem a filmovými melodiemi, Městská hudba Františka Kmocha se spojila s několika místními sbory a přenesla Nocturno z rekonstruovaného chrámu svatého Bartoloměje či divadla na náměstí a troufla si i na Verdiho.
Paradoxně v tu dobu se ve vedlejším Městském společenském domě hrála ortodoxnější dechovka, protože Ester Kočičková se svojí kapelou Kujooni produkovala polku, valčík či mazurku, ovšem s úžasnými zábavnými texty.

Při pohledu do prázdného sálu sice na začátku optimismem nehýřila, bylo však jasné, že diváci si tentokrát svoji cestu najdou.

Nakonec je nejvíce rozparádil David Kraus, který disponuje rockovým hlasem, takže si může dovolit vyzobávat kvalitní zahraniční repertoár a zpívat jej česky. T.O.P. Dream Company se zpěvákem Ondřejem Rumlem už byli jen funkovou třešničkou na dortu povedeného večírku pro fanoušky, kteří hledají na festivalu jinou muziku, než jenom tu klasicky dechovou.

Sobota je tradičně nejnabitější. Tentokrát návštěvnicky poněkud zaostávala scéna na zámeckém nádvoří, kde kromě zahajujících Pánů z Kolína vystupovaly především děti z kolínských škol a tanečních kroužků, často však bohužel jen pro své rodiče a nejbližší.

Kdo však zašel, zažil nejen bonbónky ze školních akademií, ale i dvakrát cimbálovou muziku Dědci, Suchdolanku, Mirka Vlasáka s kapelou Epy de Mie, kouzelníka Romana Šabrnáka, který místní hudebnici rozpoutal oheň nad hlavou, či populárního herce Martina Písaříka s kytarou a kapelou.
„To mě právě baví,“ smál se herec nad faktem, že ve dvou seriálech konkurenčních televizí hraje dobráka i záporáka.

Tradiční průvod městem lemovaly stovky lidí a kromě tradičních mažoretek, orchestrů, automobilových veteránů, skautů či baráčníků tentokrát ještě pobavili členové souboru Long Vehicle Cirkus na chůdách. Ti už znají kolínské náměstí z loňského Kašparova Kolínského Memoriálu a lidi je naopak ze soutěže Česko – Slovensko má talent.

Své diváky si našel program v synagoze, který vrcholil kubánskou muzikou v podání souboru Atarés. Evě Pilarové, která si zazpívala se svojí kapelou i Kolínským Big Bandem, se dostalo více než vřelého přijetí a příjemný večer, v němž se na pódiu střídal Big Band s Moravankou Jana Slabáka, přilákal tolik lidí, že se náměstím nedalo projít.

„Nebyl jsem na Kmochově Kolínu pět let a nevím, proč jsem dneska šel. Zazvonil soused, vzali jsme manželky a vyrazili,“ neměl pro svoji účast vysvětlení Pavel Fiši z Kolína. Ještě téměř za světla se odpaloval ohňostroj, v neděli dopoledne předvedly mažoretky na Kmochově ostrově, kdy spadly jediné dešťové kapky letošního ročníku, že umí i se stuhami, křídly a dalšími rekvizitami.

Internetoví sledovači i návštěvníci zvolili Miss mažoretku, z nichž ve dvou kategoriích vyhrály dívky z kolínského Srdíčka, Karolína Nedbalová a Eliška Honzová, nejstarší nejhezčí byla ze Žiliny.

Monstrkoncert měl švih a kromě závěrečného Kmocha či Dvořáka, Bacha nebo Smetany zazněl i Zamphir, Ježek či Webber.

„Nečekal jsem, že řeknu větu, že mě baví dělat kulturu pro Kolíňáky,“ prohlásil na závěr Kmochova Kolína ředitel festivalu Petr Steklý. Pro Kolínský deník pak dodal: „Chtěli jsme jít cestou předchozích organizátorů, což se, myslím, podařilo. Teď to všechno spočítáme, mám asi tři stránky připomínek a uvidíme, ale asi bychom do toho šli znovu.“ Vzhledem k tomu, že starosta i oba jeho zástupci se v týmovém duchu zúčastnili všech vyhlášení a oficiálních akcí, bylo by možná dobře, kdyby prolomili letité zvyklosti a konečně přisoudili pořádání festivalu jednomu organizátoru na více let dopředu. Začít na něm pracovat je totiž třeba už nyní!

Zdeněk Hejduk