Jak poctu Osobnost roku vnímáte a co pro vás znamená?
Hned v úvodu musím říci, že tuto poctu vnímám sice jako ocenění jednotlivce, tedy mě, ale vnímám i to, že mým prostřednictvím je to ocenění všech poctivých hasičů, kteří pro naše město, region i zemi odvádí obrovské penzum práce. A to nejen té standardní „hasičiny“, ale hlavně práce
v oblasti propagačně výchovné a kulturní činnosti. Přemýšlel jsem, kam toto ocenění zařadit, a musím přiznat, že hodně vysoko. Samozřejmě za svoji třiatřicetiletou činnost v požární ochraně jsem byl mnohokráte vyznamenán, ať jako hasič, velitel či ředitel, ale vždy to bylo za práci, kterou jsem si před těmi lety zvolil a bylo uděleno v rámci rezortu. Dvě ocenění jsem však do této doby trochu nadřazoval před ostatní. První ocenění bylo, pokud to tak mohu nazvat, zvolení mé osoby v prosinci 1989 do čela organizace tehdejší Správy a útvaru Sboru PO okresu Kolín. Druhé ocenění je spojeno s účastí na likvidaci povodně v roce 2002, kdy se zastupitelstvo obce Štěchovice, kde jsme mimo jiné oblasti dva měsíce operovali, rozhodlo udělit mi Čestné občanství obce Štěchovice. K těmto se dnes řadí i ocenění Osobnost roku 2009.

V čem byl požár tribun AFK, za jehož likvidaci jste byl mimo jiné navržen na Osobnost roku, výjimečný?
Už jsem na tuto otázku odpovídal, tak se pokusím odpověď zopakovat. Ten požár nebyl výjimečný z našeho hlediska, byl jen výjimečný tím, že shořela jedna z nejstarších tribun v Česku. Požár byl založen, v době nejintenzivnějšího ohně jsme z útrob tribuny evakuovali předměty a písemnosti, které pro klub i historii fotbalu v Kolíně mají nevyčíslitelnou hodnotu. A výjimečný byl samozřejmě i medializací.

Tušil jste, že budete laureátem?
To ani náhodou. Zvláště, když jsem se dozvěděl, že nominace je za „požár tribuny AFK“. Stále jsem si říkal, že je to moje práce, že na místě byli také příslušníci HZS a členové Sborů dobrovolných hasičů a HZS podniků. Až když se začalo hovořit o Dni záchranářů v Kolíně a na stránkách Kolínského deníku začala diskuse a hlasování, pak jsem si uvědomil naplno, že jsem v nominaci. Ale o vítězství jsem nepřemýšlel, ani jsem na ně nepomyslel.

Kam umístíte Otakarův reliéf?
Jednoduchá volba. Celé předcházející povídaní zdůrazňuji, že ocenění, ač je uděleno mně, chápu jako poctu hasičů tohoto regionu, a tak bude na tom nejčestnějším místě na stanici v Kolíně, hned vedle Slibu příslušníka a Řádu svatého Floriana.