Český Brod

Na první a povrchní pohled je Český Brod vcelku nenápadné a nezajímavé město. Z oken projíždějícího vlaku vypadá jako nevzhledná průmyslová oblast, která nestojí za podrobnější poznání. Hlavní silnice město míjí a do historického centra zavítají jen náhodní zájemci. Nebo ti, kteří vědí, co zde mohou objevit pozoruhodného.

Město Český Brod, které udiví svými památkami, založil pravděpodobně již v první polovině dvanáctého století na trstenické stezce biskup Jan I. Šlo o trhovou osadu na důležité cestě spojující Prahu s jižní a východní Evropou. Volba místa byla naprosto logická. Brod přes říčku Šemberu, den cesty
z Prahy i do Kouřimi. Kolem roku 1268 se město jmenovalo Biskupův Brod. Historické jádro ukazuje domy středověkého původu, mnohé mají sklepy a přízemí gotické, zdivo prvních pater renesanční.

Podzemní prostory jsou jednou z největších zajímavostí. Jejich nepatrná část je přístupná z městského informačního centra, někdejší radnice. Můžete poznat asi sto padesát metrů katakomb, které zpřístupnila parta místních nadšenců. Kamenné klenby, patrně z patnáctého století, tajemně mlčí. Nic neprozradí ani plány podzemí; do dneška se nezachovaly. Jen malý náznak chodby směřuje kamsi ke kostelu svatého Gotharda.

Dnešní gotický chrám navazuje na původně románský kostelík. Nemá kryptu, ani žádné jiné podobné prostory. V případě významného chrámu je to podivné. Na další odkrytí chodem nejsou peníze, a tak až čas ukáže, zda nenápadná chodba z radnice vede skutečně kamsi pod kostel.

Nedalekou Lipskou horu známe všichni z hodin dějepisu. 30. května 1434 zde došlo ke známé bitvě, kde se utkala vojska katolické i kališnické šlechty s polním vojskem sirotků a táborů. Údajně při ní zahynul Prokop Veliký. Jsou i náznaky, že Prokop koncem bitvy nenápadně zmizel a panská jednota ho, spíše náhodou, možná i zradou, zajala až kdesi za Úvaly. Na vrcholu kopce stojí od roku 1881 pískovcová mohyla. V roce 1939 byla svědkem přísahy věrnosti vlasti, kterou skládalo dvacet tři generálů Československé armády. Patnáct z nich se osvobození od německých okupantů nedožilo. V okolí památníku je klid jakoby vyzývající k tichému zamyšlení. Nejen nad husitskými válkami, ale i nad všemi dalšími. Panoramatická vyhlídka od Českého Středohoří přes Říp až po Krkonoše náladu k úvahám o všemožných souvislostech nenápadně podporuje.

V budově českobrodského gymnázia podepsali 8. května 1946 představitelé německé brané moci definitivní kapitulaci. Méně známá epizoda
z konce druhé světové války připomíná vojáky v jeepech s bílými hvězdami na kapotách. Pololegální mise vojáků US army dorazila 8. května 1945 časně ráno do východočeských Velichovek s cílem kontaktovat polního maršála Ferdinanda Schörnera a přesvědčit ho o nesmyslnosti dalšího odporu pozemních vojsk. Nezastihli ho, neboť „hrdinný velitel“ krátce před příjezdem Američanů z lázní uletěl soukromým letadlem. Pří zpáteční cestě konvoj třiceti vozů projížděl Českým Brodem.

Celkem snadno se vojákům podplukovníka Roberta Pratta podařilo zabránit vyvraždění padesáti obyvatel města a okolí. „Stateční bojovníci SS,“ kteří hromadnou vraždu připravovali, neměli chuť k nějakému většímu střetu s Američany. Český Brod stojí za návštěvu nejen kvůli historii. V okolí objevíte i překvapivě zajímavou krajinu.

Třeba horní tok říčky Šembery. Romantická divočina připomíná Šumavu a řeku Vydru. Říká se, že na Šembeře vznikla nejedna profesionální fotografie, která později ozdobila nástěnný kalendář. Popisky vyprávěly o šumavské bystřině.

Pavel Pávek