Radikální husité v čele s Prokopem Holým se opevnili ve vozové hradbě a vyčkávali útoku koaličních sil. Ty po předstíraném útoku začaly jako by zmateně ustupovat, radikálové otevřeli vozovou hradbu a vyrazili pronásledovat ustupující. Ti ale ústup obrátili na útok, zároveň na otevřenou hradbu zaútočila skrytá jízda a o výsledku bitvy bylo vlastně rozhodnuto. Snad jediní, kteří situaci okamžitě pochopili, byli Jan Čapek ze Sán a Ondřej Keřský, velitelé jízdy radikálů. Později sice byli většinou kronikářů označování za zrádce, ale ústupem ke Kolínu zachránili alespoň menší část bojovníků, ztráty na obou stranách se pohybovaly okolo 1500 bojovníků.

Bitvu připomíná roku 1881 postavená kamenná mohyla na Lipské hoře, archeologické nálezy z bojiště ukazují v Podlipanském muzeu v Českém Brodě, ve stejném městě je monumentální pomník Prokopa Velikého, dílo sochaře Karla Opatrného. Okolí mohyly je od roku 1870 vždy ve výroční den bitvy místem setkání, které připomíná zlom husitských válek. Je i místem rozhledu po veliké části Čech, za jasného počasí zhlédneme panorama od Českého středohoří, přes Říp až po Krkonoše.

Ves Lipany je písemně připomínána již v roce 1360, kdy v ní stála tvrz vlastněná Lipanskými z Lipan. Nejstarším prokázaným předkem rodu byl Čeněk, maršálek Anny Svidnické a královský purkrabí na hradě Lichnice. Později byly Lipany připojeny k černokosteleckému panství, tvrz zanikla a koncem sedmnáctého století již po ní nebylo stop.

Lipanské bojiště má své tajemství. Vítězové po bitvě pochopitelně pátrali po mrtvole Prokopa Holého, ale ta nebyla nikdy nalezena, vlastně se neví, zda padl, nebo se mu podařilo uprchnout. O konci nebo zmizení se vypráví několik legend. Podle některých byl tajně pohřben Ve Viticích, Borku, nebo přímo v Lipanech. Další tvrdí, že Holý boj přežil a pokusil se ukrýt na hradě u dnešních Tuklat, ale byl dopaden vojáky Panské jednoty. V roce 1864 byli obyvatelé Kolína přesvědčeni, že pozůstatky Prokopa Holého byly nalezen u nich. Na okraji města objevili hrob a pozůstatky urostlého muže s mečem a kalichem připomínajícím husitský. Objevily se hypotézy, že tělo odvezl z Lipan tajně Jan Čapek a v Kolíně ho pohřbil. Časem ale odborníci prokázali, že pozůstatky z hrobu jsou z období okolo roku 900. O místech posledního odpočinku legendárního vojevůdce tak do dnešních časů zůstaly jen pověsti a úvahy…

Pavel Pávek