Putování za starou lípou a starým generálem

BEČVÁRY. Vláček kolejáček ukončí cestu na zásmuckém nádraží. Samo by stálo za výpravu, připomíná nostalgicky časy snad ještě císaře pána. Opuštěně stojí na kraji města a přemítá o zpustlé oboře, za kterou je ukryté.

Projdeme městem a po okresce jakoby ze starých časů, na které pravděpodobně nepotkáme auto ani živou duši, zvolna kráčíme směrem k Dolním Chvátlinám. Překročíme železniční trať, po které nás vláček přivezl, a v prudké zatáčce odbočíme na lesní cestu vedoucí vpravo kolem zdánlivě nepatrného potůčku. Vystřídá kousek lesa, malé loučky a spolehlivě dovede naše toulavé boty do pohádky.

Objeví nám z ničeho nic starý mlýn, který se tváří opuštěně, ale je vrozeně zrestaurován. Stojí pod mohutnou hrází Podbečvárského rybníka. Mlýn vypráví o důvěře našich předků k vlastní práci. Stojí těsně u hráze, která zadržuje stovky kubíků vody. Řekněte sami, postavili byste si dům pod moderní přehradou?

Vedle mlýna roste rozložitá lípa. Pohled na ní patrně vysvětlí, proč je právě tento strom považován za symbol naší země. Strom je důstojný, klidný a jakoby s nadhledem připomíná doby dávno minulé. Stůjme před ním chvilku a tiše se dívejme. Stojí za to.

Polní cestou pokračujeme kolem tiché hladiny rybníka až do obce Bečváry. Znáte přece tu písničku, jak generál Laudon jede skrz vesnici? Stojíte před zámkem, kde generál Arnošt Gideon Laudon prožil část života. Při troše štěstí a fantazie se s ním potkáme.

V temné noci chodívá kolem zámku; oblečen do honosné Rakousko-Uherské uniformy a vzpomíná na svá válečná dobrodružství.

Nebudeme rušit jeho úvahy a spíše se zaměříme na zámek. Je sice nepřístupný, ale za trochu pozornosti stojí. Jde o nejvýznamnější památku pozdně barokní architektury ve střední Evropě. Přestavby pro pana generála jsou právě ty nejcennější. Východní křídlo s reprezentačním sálem projektoval slavný architekt Josef Wirch.

Pokud se obejdeme bez dějin a historie, je dobré vědět, že současným majitelem zámku je hudebník David Koller. Pomalu, ale jistě vrací starobylému objektu jeho původní krásu.

Pavel Pávek