Již z dálky příchozí mohli cítit vůni medoviny, čerstvě stlučeného másla nebo domácích koláčů. V tento slavnostní den, by nikoho ani nenapadlo, si odříct nějakou tu laskominu, která k posvícení neodmyslitelně patří, a tak si všichni návštěvníci odnesli při nejmenším krásný kulinářský zážitek.

O posvícení ožijí všechny chalupy, které lákají návštěvníky, nejen proto, že je v nich krásné teplo, ale i na delikatesy, které jsou s posvícením spjaty. Každý mohl ochutnat pečenou kachnu, zelíčko, knedlík a nebo domácí koláče. Avšak posvícení není pouze jen o jídle, i když by se to tak mohlo zdát.

U hospody vyhrávala k tanci a poslechu muzika Tomášovka z Kutné hory a po chalupách chodil okouzlující potulný dudák, který bavil svým zpěvem všechny příchozí.

I ukázky lidových řemesel nemohly zůstat pozadu. Mistr lidové umělecké tvorby pan František Slavík z Křivoklátu představoval perníková tvořítka s nejrůznějšími motivy jednotlivých historických období. Těm, co chtěli poslouchat, zaujatě vyprávěl o tom, jak velkou tradici, má toto řemeslo v jejich rodině. „ Já sám pracuji s nástroji mého dědy, které pomatují první republiku a můj praděda se dokonce tomuto řemeslu vyučil ve Vídni“.

Omamná vůně se linula ze stánku Ladislava Mačaty z Kostelce nad Orlicí. Na místě pražil kávová zrna, která po upražení semlel a lidem podával voňavou kávu. „ Jsem velký milovník kávy a proto jsem si sám vyrobil stroj na pražení, inspiraci jsem našel na internetu. Když si chcete uvařit správného „turka“, vodou kávu zalijte jakmile projde varem, měla by napěnit“ radí pan Ladislav.

Novinkou na skanzenu je hliněná pec na pečení chleba. Byla postavena v květnu z hlíny, slámy a rákosí a velmi dlouhou dobu se čekalo na to, až vyschne. Bratři Chladovi, původem z Poděbrad, již ve vyschlé peci mohli dnes lidem ukazovat, jak se dříve chléb pekl. „Pec se musí dlouho nahřívat, poté se do ní nasází chléb a zakryje se velkým kamenem. Peče se asi hodinu, podle toho, jakou má pec teplotu“ říkají.

„Chléb připravujeme jak se říká „ od oka“. Mouka, jakéhokoliv druhu, sůl, kmín a kvasnice a je hotovo“ dodávají. Chléb, který návštěvníci mohli ochutnat, na rozdíl od klasického, měl nejrůznější příchutě. Česnekový, chléb cibulový a dokonce i s vlašskými ořechy.

Největší úspěch u diváků mělo lidové divadlo Tereza z Křivoklátu a především dětský folklorní soubor Šáteček ze Semic a Nymburka.
V prostorech půdy největší chalupy, která se nachází v horní části skanzenu, byla připravena výstava Střední Čechy a tradiční lidový oděv, kde se příchozí nemohli vynadívat na rozmanitost lidových oděvů. Ženy především obdivovaly překrásné čepce.

„Letos jsme tu poprvé, tuto akci nám doporučila tchyně, která je ze Sázavy. A tak jsme spojili návštěvu rodiny s touto akcí a moc se nám tu líbí. Ochutnali jsme koláče, burčák i medovinu. Kdybych měla říci, co se nám líbilo nejvíce, budou to asi všechny ty chaloupky a v nich šikovné ženy a muži, představující stará řemesla“ vypráví Eva Vaníčková z Českého Krumlova.

Skupinka „kouřimaček“ si velmi chválila tuto akci. Za všechny dámy paní Hana Kubátová s úsměvem vyprávěla, co se jim na dnešní akci líbilo. „Všechny stánky byly okouzlující, ale asi nejvíc se nám líbil pán, co vyřezával ze dřeva nejrůznější vařečky. Mimo jiné jsme ochutnaly i vynikající pečenou kachnu“.

Stejně jako loňský rok, přišlo tuto sobotu jeden tisíc pět set návštěvníků, kteří i přes chladnější počasí odcházeli doslova nadšení se zásobami nejrůznějších pochoutek, ale i prvních originálních vánočních dárků.

Tereza Jirkovská