Říkejme mu pan Karel. Byl to klasický spořádaný občan, sportovně talentovaný již od útlého věku s nadáním pro techniku. Pak ale přišel poprvé do styku s „výherními“ automaty. „Začalo to v době, kdy jsem s kamarády začal chodit na pivo. To bylo zhruba v mých šestnácti letech. Tehdy jsem do mincového automatu hodil za večer třeba jen dvě dvacetikoruny, stejně jako kamarádi,“ vypráví Karel svůj příběh. Problém byl však v tom, že po nedlouhé době Karlovi přestalo oněch několik korun k zábavě stačit. „Jednou jsem za dvacet korun vyhrál celou tisícovku a tam se tehdy možná zlomilo. Přišlo mi, že se na tom vyhrát skutečně dá. To byl bohužel omyl,“ lituje Karel.

V době, kdy chodil na brigády to začalo být horší. Místo toho, aby si peníze ušetřil nebo poseděl s kamarády, házel vydělané koruny do automatu. „Kamarádi už se mi později přestali ozývat, protože jsem v hospodě takřka okamžitě odbíhal do zadní herny,“ pokračuje Karel.

V té době mu bylo osmnáct a měl i přítelkyni, která však jeho závislost odhalila. Ani přes opakované sliby, že s tím skončí, se mu nepodařilo slovo dodržet. Se vztahem byl konec.

Bohužel i po nástupu do zaměstnání to nebylo jiné. „Dokázal jsem v tom utopit i polovinu výplaty. Sice se stalo, že jsem párkrát vyhrál slušnou částku, ale většinou jsem jí za několik dní zase proházel zpět,“ líčí gambler. V tu dobu pro něj nebyl problém strávit v herně i půl dne. Speciálně poté, když se mu chvílemi dařilo. O to horší však byly následky.

Gambler se často uchyluje i k tomu, že bere peníze z rodinného rozpočtu, popřípadě od rodičů. To sice pan Karel nedělal, ale půjčoval si od důvěřivých kamarádů. Dodnes prý dluží přes dvacet tisíc. Jiskrou naděje pro něj byla nová známost, kvůli které se snažil přestat hrát. Ale vydrželo mu to jen dva měsíce. „Jednou jsem neodolal a byl jsem zpátky. Samozřejmě se to přítelkyně dozvěděla a byl konec,“ říká Karel, kterého se navíc dotkla i finanční krize, když byl propuštěn ze zaměstnání.

Nyní chce pan Karel hlavně „přežít“ a najít si nové zaměstnání, ale ambulantní léčbu závislosti odmítá. Otázkou tedy zůstává, zda již dostal dostatečnou lekci. On věří, že ano. Ale bude to stačit?