Budík mě probudí v šest hodin. Kolem půl sedmé vycházíme s naším Atíčkem na vyvenčovací procházku, spojenou s nákupem denního tisku. Občas se mi stane, zvláště teď, kdy bývá ráno ještě tma, že pozdravím sousedy „dobrý večer“. Nepřijde mi to divné, v divadle se nám to stává často – jakmile totiž vlezeme do podzemí Činoherního klubu, je úplně jedno, jestli venku svítí slunce nebo pouliční lampy a dobrý den nebo dobrý večer neřešíme. O to víc mě pobavilo, když mi včera můj soused – pejskař řekl „dobrý večer“ v půl sedmé ráno a lekl se tak, až se chytil za srdce! Omlouval se a já se škodolibě usmívala, spokojená, že nejenom já jsem byla se svým „dobrý večer“ už tolikrát po ránu za blázna, ale teď konečně i někdo jiný…

U zálabské zeleniny naproti EKO VODĚ čekáme s Atíčkem na přechodu, abychom přešli na druhou stranu, kde je od léta otevřená Večerka. A řeknu vám, je výborná! Když jdu s Atíčkem ven večer, nakoupím si a nemusím se zdržovat nákupy ráno. Majitelé jsou milí, usměvaví a snaží se zákazníkům vyhovět. Chodím tam ráda nejenom já. Ale než s Atíčkem přejdeme, musíme na tomhle přechodu chvíli čekat, protože tady řidiči většinou nestaví. Nevím proč a štve mě to. Ne kvůli mně, ale kvůli dětem, kterých tady přejde za den hodně. O kus dál, na přechodu u samoobsluhy, hlídkují ostražití a laskaví důchodci, ale na tenhle přechod už asi pro strážné andělé nebyly peníze, nebo nejsou na skladě strážní andělé. Tak si tam, děti, dávejte pozor, a rodiče, vy jim připomeňte, ať se pořádně rozhlédnou!

Projdeme s Atíčkem kolem kadeřnictví na rohu a přejdeme do parku. A teď pozor! Hned na začátku parku, u odpadkového koše, je lampa. Skoro nesvítí, ale když vejdete do parku, rozsvítí se! Projdete kolem a ona za vámi zhasne! Vážně! Mám to vyzkoušené! Myslela jsem si, že to dělá jenom na mě, ale jednou jsem schválně stála na rohu a pozorovala ji, a rozsvítila se i na jednu paní a na mladíka, kteří kolem ní prošli, a zase zhasla, když byli kus od ní. Myslíte, že je něco v zemi? Nějaký nášlapný vypínač? Pokud ne, tak máme na Zálabí v lampě ducha. Přijďte si to vyzkoušet a dáte mi za pravdu!

Z parku mě Atíček táhne ke svým dvěma kamarádkám, kuchařkám Jarušce a Ivance. Jedna vaří v jeslích, druhá ve školce a každé ráno obě vyráží s vozíkem nebo s taškami na nákupy. Atíček je miluje a lehne si na zem nejdříve před jednu a pak i před druhou. Jednou chválily Michala Pavlatu, jak se jim líbí jeho hlas, a že by měly rády jeho fotku, tak jsem mu to vyřídila, Michal mi fotku pro ně slíbil a řekl: Ať mi ji holky pošlou taky! Svůj slib splnil, a milé kuchařinky mu své fotky po mně poslaly také – má je vystavené v Činoheráku v šatně, na zrcadle svého stolku a Marek Taclík mu je prý závidí a říká, tý jo, já chci taky…

Koupím noviny a housky a vracím se s Atíčkem domů stejnou cestou, jakou jsme přišli. Teď už místo kuchařek potkávám u jeslí pana doktora Berana, mého alergologa, který tam vodí syna, nebo se zastavím s mou dvanáctiletou kámoškou Janou, která mi v rychlosti poví, co je nového doma, co babička, maminka a co škola, v parku pokuřují, za vydatného kašle, školáci, kteří jsou čím dál mladší, lampa se už přede mnou nerozsvítí, protože někdo veřejné osvětlení už někde vypnul (kde se vlastně zapíná a vypíná veřejné osvětlení?), a kolem sedmé hodiny, když jsme s Atíčkem u našeho domu, slyším zvony z chrámu svatého Bartoloměje a řeknu si, to je škoda, že je zavřený a ještě dlouho bude. Tak by aspoň mohly být ve skříňce, která je připevněná na zdi vedle vchodu do fary, uvedené bartolomějské webovky, aby se zájemci mohli projít kostelem aspoň virtuálně. http://bartolomej-kolin.cz/ Pokud se na ně podíváte, vsaďte se, že se budete po našem nádherném kolínském chrámu procházet se zatajeným dechem ne chvíli, ale celý večer! No, a pak už jdu s Atíčkem domů, a mám co dělat, protože mi po osmé hodině jede vlak do Prahy…

Příjemná rána, nejenom zálabská, přeju vám všem!

Irena Fuchsová

Se známou kolínskou spisovatelkou a divadelní nápovědou Irenou Fuchsovou se můžete na našich stránkách setkat každý čtvrtek. Předchozí Fuchsoviny najdete zde na našem webovém zpravodajství www.kolinsky.denik.cz v rubrice "Související články" nebo na stránkách Ireny Fuchsové www.kdyz.cz