Čím jsme si zasloužili tak vysokou cenu? zní základní otázka, se kterou nájemníci bytů v ulicích Antonína Kaliny, Družstevní a dalších bijí na dveře a sociální cítění kolínské radnice. „Budeme rádi, když nám někdo zodpoví, jak město došlo k této ceně, když v prosinci 2006 zastupitelstvo schválilo prodej bytových jednotek v cihlovém domě v Benešově ulici 647 za základní cenu 3600 korun za metr čtvereční a jako bonus nájemníci dostali ještě tzv. koeficient, který jim cenu za bytovou jednotku ponížil za stáří domu a jeho technický stav,“ říká Jaroslava Semanská z Družstevní ulice s tím, že tento koeficient je používán od samého začátku, kdy město začalo prodávat bytové domy. „Pravicové strany by se měly stydět! V době, kdy jdou ceny nemovitostí dolů a je hospodářská krize, schválí za byty cenu, která je pro mnoho rodin likvidační,“ hněvá se Jaroslava Semanská a s díky poukazuje, že proti ceně 7000 a 7500 korun za čtvereční metr se postavili zastupitelé za ČSSD a KSČM.

„Pět sociálně demokratických zastupitelů nepodpořilo tento návrh a předložilo svůj protinávrh ve výši 4500 v panelových a 5000 korun za čtvereční metr v cihlových domech, který reflektuje finanční možnosti nájemníků. Tento návrh se opíral o nezanedbatelné skutečnosti, které rada města nerespektovala,“ říká Karel Molnár (ČSSD). Podle jeho slov nebyl zejména předložen znalecký posudek, který by odrážel aktuální tj .zanedbaný technický stav bytů a domů, kde řadu let nebyly prováděny opravy. „Víc jak 70% nájemců je ve skupině sociálně slabých (důchodci, samoživitelky, nezaměstnaní). V době hospodářské krize řešit problémy města na úkor důchodců jsem nazval nehorázností. I když jsem zvyklý na různé nehoráznosti z řad zastupitelů za ODS, na netoleranci k sociálně slabým, na aroganci moci, na preferenci klientského systému ODS, na zpyšnělý postoj těch tzv.“za vodou“, tento návrh mi bral dech,“ řekl bez obalu. „Neomlouvám se za ně, ale stydím,“ dodal.

„Nepodléhejme snům v podobě změny, která by mohla vést k úpravě způsobu ocenění bytových jednotek určených k prodeji,“ říká starosta Jiří Buřič (ODS) ve snaze vyvrátit myšlenku, že při uplatnění koeficientu by se dosáhlo jiné finální hodnoty bytů, které podle jeho slov město nabízí nájemníkům za poloviční cenu. „Poté, co jsme vyšli z odhadu srovnatelných bytů na sídlišti, a tyto odhady jsou kolem jednoho milionu korun, došlo k velké diskuzi v radě, než jsme dospěli k výsledné ceně, kterou schválilo zastupitelstvo. Ten, kdo vytváří dojem, že pokud by se změnil způsob stanovení ceny, a to tak, že by se z odhadu složitým vzorcem došlo k dosažení jiné ceny než té schválené, uvádí lidi ve velký omyl. Žádný zákon nestanoví takovýto způsob ocenění. To se stanoví jen formou odborného odhadu a z něj vycházíme,“ uvedl. „Rád bych obyvatelům, kteří zde byli a horovali za jiný způsob oceňování za pomocí různých koeficientů, řekl, že právě tato debata se pak přenese na výši koeficientu a ve výsledku se dosáhne ceny úplně stejné. Přenesení diskuze na výši koeficientu je jen protahování celé záležitosti,“ uvedl. Jinými slovy - pokud se chce dosáhnout ceny 7500 korun, tak se zkrátka nastaví takový koeficient, abych se ze základu této ceny opět docílilo. „To je právě ta demagogie a zkreslování názoru lidí, soustřeďujících se na stanovení ceny pomocí koeficientu. A to je nefér. Nevidím ani vůli, aby radní či někdo jiný přistoupil na jiný způsob stanovení ceny, nežli již stanovil, připouštím formou licitace. Ale ta licitace je u stolu, kde sedí devět lidí a následně 27 v zastupitelstvu,“ uzavřel.