Jan Jirák z Němčic zemřel na skvrnitý tyfus hned po první světové válce (28. ledna 1919) a byl pohřben ve společném hrobě kdesi u italského Milána. Alespoň takovou informaci rodina celá dlouhá desetiletí měla.

Jaroslavě Novákové se však letos – rovných 90 let po dědečkově smrti – podařilo dávný slib splnit. „Díky mojí sestře, která napsala do Vojenského historického ústavu, a s pomocí Referátu válečných hrobů Ministerstva vnitra ČR jsme zjistili, že Jan Jirák skutečně zemřel v Solbiate Olona nedaleko Milána a v 60. letech byly jeho ostatky spolu s ostatky dalších padlých vojáků byly přemístěny do městečka Cittadela ležícího asi 40 kilometrů severozápadně od Benátek,“ vypráví Jaroslava Nováková s tím, že rodině se nakonec podařilo získat i plánek a souřadnice tohoto hřbitova.

Zadali je tedy do navigace a rodina se vydala na dlouhou cestou. „Hrob jsme našli zcela bez problémů a místní zaměstnanec nám během pěti minut našel dokonce i jeho číslo – 19. Celé místo je krásně udržované a vévodí mu dělo z první světové války,“ popsala Jaroslava Nováková a neskrývala dojetí jednak ze splnění dávného slibu, jednak z možnosti zanechat alespoň malou kytičku a zapálením svíčky vzdát holt svému dědečkovi, kterého bohužel nikdy nepoznala. Dojetí se neminulo ani dalším členům rodiny, kteří s ní cestovali. „Všem, kdo se o tento hřbitov tak pečlivě starají, jsme zanechali poděkování v pamětní knize,“ dodala.