Městys jednal s firmou Nykos, jež přislíbila dvůr vybudovat. Ukázalo se však, že jeho vytvoření by přišlo na částku kolem dvou milionů korun. „To se nám zdálo strašně moc, a to i přesto, že by společnost dvůr odkoupila a městys by jí investici splácel po 11 tisících měsíčně,“ uvedla předsedkyně komise životního prostředí Markéta Růžičková.
Kde se u zdánlivě jednoduché stavby zvíce zdi, plotu a několika kontejnerů berou tak vysoké náklady? Zřízení sběrného dvoru ze zákona podléhá spoustě norem a směrnic, ať už co do podlahy či odtokových kanálů, četnosti vyvážení jednotlivých sběrných nádob i co do zázemí celého zařízení včetně nutnosti například toalet pro obsluhu. „Sběrný dvůr provozovaný specializovanou firmou jsme tedy museli odmítnout z finančních důvodů,“ shrnula Markéta Růžičková. To však neznamená, že by radnice s výmluvným pokrčením ramen celou záležitost odložila do šuplíku. Mezi obyvateli je o sběrné místo zájem, proto městys hledal jiné řešení. „Zkusíme zvolit jednodušší formu za několikanásobně méně peněz,“ předeslala Markéta Růžičková. V praxi by to mohlo vypadat zhruba tak, že radnice nechá pozemek u hřbitova znovu oplotit, jako podklad použije stávající panely a umístí sem kontejnery na bioodpad, velkoobjemový odpad a suť. Na místě bude samozřejmě i dohled pověřené osoby. „Nebezpečný odpad se sem odkládat nebude, městys jej bude nadále zajišťovat stávajícím svozem několikrát do roka,“ upřesnila předsedkyně komise.