Městys získal dotaci pět milionů korun na výstavbu silnice v lokalitě Za Dráhou, kde vznikne devět stavebních parcel. Při výstavbě cesty se narazilo právě na archeologické naleziště.

Odborníci z pražského Ústavu archeologické památkové péče středních Čech našli kromě pozůstatků velkých nadzemních staveb sídliště z pozdní doby kamenné (eneolitu, kultura nálevkovitých pohárů, tj. 3800 – 3500 let př. n. l.). Z této doby vydalo cerhenické naleziště i hrob dítěte. Našly se zde zlomky keramiky i zvířecí opracované kosti. Dalším nálezem je pohřebiště ze starší doby bronzové (unětická kultura, kolem 1900 let př. n.l.). Zatím jsou odkryté dva hroby, možná jich bude víc. „V jednom z nich jsme našli tři nádoby a hrot kamenné dýky,“ popisuje Miloš Vávra, který v Cerhenicích archeologický průzkum vede. Pazourkovou dýku archeologové objevili mezi pánevními kostmi kostry ležící na boku. Nepředpokládají však, že by se tam dostala násilně na konci života zemřelého, spíše postupem času v hrobě zapracovaly myšky.

Odborníci našli ale i hrob s kostrou, která nebyla pohromadě. „Z nálezu je zřejmé, že nedlouho poté, co byl nebožtík pohřben, se do jeho hrobu někdo nezvaný podíval,“ komentoval Miloš Vávra. A tentokrát žádná myška, ale jiný člověk. Už před naším letopočtem se totiž vyskytovali zloději, kteří se specializovali na vykrádání hrobů. Obvykle si odnášeli bronzové předměty a jantarové ozdoby.