Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sice nemají střechu nad hlavou, ale nestěžují si

Kolín /FOTOGALERIE/ - Bezdomovci. Tuláci. Lidé bez přístřeší. Někdo je lituje, další jimi opovrhuje. Někteří jim dávají almužnu, jiní je posílají do práce a nadávají jim, když žebrají. V krutých mrazech se o ně ale všichni zajímají.

21.2.2010
SDÍLEJ:

Kolínští bezdomovci Pavel a LáďaFoto: Deník/ Michal Bílek

Poblíž Labe žijí dva bezdomovci Pavel a Láďa. Jsou to skutečně lidé vytlačení mimo společnost nebo si prostě vytvořili svůj vlastní životní styl, který jim vyhovuje?

Dva tuláky je možné spatřit z velké dálky. Jejich sídlo je totiž vedle používané silnice vedle kolejí. Mají své provizorní přístřešky, které jsou vystlané peřinami. To ale neznamená, že by bezdomovci celý den pospávali. „Musíme se střídat v udržování ohně,“ vysvětluje bezdomovec Pavel jejich denní rutinu. „Oheň je důležitý. Teď když je taková zima, tak vaříme svařáček,“ smál se. „Občas upozorňujeme řidiče, když si zapomenou rozsvítit světla,“ žertuje bezdomovec Karel. Jeho kamarád Láďa souhlasil s každým slovem. „Tak tak. Dáváme si čínské polívky a nic nám tu nechybí,“ řekl spokojeně.

A co říkají bezdomovci na krutý mráz letošní zimy? „No, co. Teď je sice velká zima, ale za chvilku bude jaro a léto a zase nám tady bude krásně u vody teplo,“ líčili oba kamarádi.

Bezdomovec Pavel se rozhodl žít bez jakýchkoliv zábran. Sloužil prý v armádě a teď si chce užít volnosti.

Tomu nevěříš, že jsem byl v armádě a bojoval jsem v Kosovu, co?“ chlubil se tulák Pavel. „Ale řeknu ti, teď sice jsem bezdomovec, ale rozhodně bych neměnil.“

Nic jim nechybí, jsou spokojení

Oba kamarádi se při zmínce bojové zkušenosti rozhodli neblahé vzpomínky zapít červeným vínem. „Nejhorší bylo, že jsem musel dělat, co mi řekli. I když jsi věděl, že to je levárna. A že to byly samý levárny,“ tvrdí Pavel se zamyšleným pohledem. „Několikrát mi nabízeli, abych se tam vrátil. Já jsem jim řekl, že ani za nic. Teď jsem tady a řekni mi – co mi tak chybí?“ rozhlíží se bezdomovec Pavel po svém malém království. „Já jsem ty lampasáky neposlouchal. Nebo jsem jim řekl, co si o nich myslím. Vůbec se jim to nelíbilo,“ smál se při vzpomínkách. „Chci mít tu volnost dělat si, co se mi zrovna chce. Třeba si dát ten svařáček a pak si na dvě hoďky zdřímnout,“ popisuje Pavel.

Minulost stranou, oba tuláci popisovali, jak se jim teď v mrazech žije. „Není to nejhorší. Za chvilku bude zase teplo,“ těšil se myšlenkou léta Láďa, jak si natahoval na hlavu teplý kulich.

Pavel líčí, že se k němu lidé ve většině případů chovají dobře. „Já jim nelžu. Řeknu jim, že potřebuji peníze na čínskou polívku a víno. Přiznám se jim, že je zima a my si tady děláme svařák,“ vypráví. Co na to lidé? „Vždycky mi řeknou, že si cení toho, že jim řeknu pravdu, a dají mi třeba stokorunu,“ usmívá se Pavel.

Ne vždy to je ale snadné. „Stává se taky, že sem za námi přijdou určití lidé a začnou nás mlátit,“ stěžoval si Láda. Pavel ale přidal k lepšímu svoji vtipnou historku. „Tuhle se mnou jeden z nich mrsknul o silnici. Tak jsem mu řekl – hele, ty ses minul povoláním. Ty ses měl stát ortopedem. Bolela mě záda a jak jsi se mnou praštil, tak to přešlo,“ vyprávěl s nezadržovaným smíchem.

Potom ale Pavel zvážněl. „Někdy to je ale fakt špatný. Našemu kamarádovi totiž dali pořádně do těla,“ řekl potichu a smutně. Co se tehdy stalo? „Počkali si na něj před Tescem, kde ho chytli, vysypali mu tabák, co si tam koupil, a začali ho mlátit. Taky mu ukradli boty,“ nořil se do vzpomínek. Svého kamarádovi ale pomohli. „Tak jsem mu prostě dal svoje náhradní tenisky, aby mu nebyla zima. Nemohli jsme ho nechat ve štychu,“ vyprávěl.

S nikým jiným by rozhodně neměnili

Změnil by nějak svůj život? „Mohl bych se nastěhovat k bejvalý, kdybych chtěl. Ale zahejbala mi. To s takovou ženskou mám jako žít? To teda v žádném případě. Já si budu žít, jak chci. Nikdo mi do toho rozhodně nebude mluvit a hotovo,“ tvrdí rozhodně.

„Kdyžtak nám nos noviny, my tady hodně čteme! A nenech se naverbovat!“ rozloučili se oba bezdomovci žertovně.

Sloupek ke článku naleznete ZDE.

Autor: Jakub Šťástka

21.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Postup prací na modernizaci autobusového terminálu v Kolíně, říjen 2017
15

Autobusové nádraží bude nakonec stát městskou kasu méně

Hudební program zakončila kapela Telegraf.

Kulturní přehled z Kolínska. Kam se vydáte?

Interiéry jsou hotové, pracuje se na chodnících

Kostelec n. Č. l. - Kontejnerové třídy v Kostelci nad Černými lesy jsou těsně před dokončením. „Počítám s tím, že do konce týdne dojde k převzetí stavby,“ řekl starosta města Jiří Kahoun s tím, že termín převzetí bude platit jen v případě, že se neobjeví žádné komplikace, které by převzetí stavby posunuly.

U Jestřabí Lhoty se srazila dodávka s osobákem

Jestřabí Lhota – Ke střetu dvou vozidel došlo v úterý ráno na křižovatce u Jestřabí Lhoty. Řidič dodávky jedoucí od Jestřabí Lhoty nedal přednost osobnímu vozu Hyundai, které jelo ve směru od dálnice na Kolín.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Zámek Radim zve i do černé kuchyně

Radim - Zámek Radim na Kolínsku je renesanční památkou, která sloužila jako sídlo střední šlechty. Zámek se pyšní ojedinělou architekturou saské renesance, která se dochovala v původním stavu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení