A právě těmto neznalým koledníkům pomůže Michaela Baudyšová.

Kde se naučila plést pomlázky? „Moc možností, jak se to naučit, není. Třeba ve škole vás to nenaučí. Já jsem to pochytila od prarodičů,“ vysvětlila Michaela Baudyšová. „I když je pravda, že na Internetu se dají najít návody na všechno, takže třeba i na pomlázky. Kdo chce, ten si to najde,“ zamyslela se.

Jakmile člověk pronikne do tajemství pletení, vyrobení pomlázky prý není nikterak komplikovaná věc. Michaele trvá vyrobení pomlázky o střední velikosti několik minut. „Když je člověk zkušenější, tak to zvládá do pěti minut. Pokud nás je dost, tak denně v partě lidí vyrobíme klidně i tři sta kusů,“ pochlubila se.

Takové úctyhodné číslo pro ni není už ničím zvláštním „Ono to asi zní jako výkon, ale když si člověk zvykne, tak to nic není,“ smála se.

Pomlázky podle Michaely Baudyšové kupují hlavně ženy. Muži se je prý stydí kupovat. „Říkají, že si pomlázku na sebe musí koupit samy, že by si to ten jejich chlap nekoupil,“ smála se.

Proč tomu tak je? „Asi se muži stydí, že tím dají najevo, že pomlázku sami neumí vyrobit,“ zamyslela se Michaela.

Pletení pomlázek bere jako výpomoc rodině, která má prodej jako živnost. Sama studuje v Praze a jednou bude diplomovanou sestrou.

Pacienti si prý u ní objednávají pomlázky. „Slibují, že se u nás staví pro košík nebo pomlázku. Také se někdy spolu bavíme o velikonocích,“ vyprávěla zážitky ze školní praxe.