Svobodná obec baráčníků vznikla 7. listopadu 1873 v kolínském hostinci U Šleitrů, kde ji založili Vilém Jindřich Janke, Pavel Fischer a Václav Veletovský. Od soboty zdobí dům v ulici Politických vězňů pamětní deska připomínající tuto událost, slavnostně ji odhalil pravnuk Pavla Fischera a Miroslava Jouzová. Program setkání začal již v dopoledních hodinách, kdy baráčníci z celé republiky zaplnili kolínský Městský společenský dům.

„Přijeli z Jindřichova Hradce, Soběslavi, Sokolova, Mladé Boleslavi, Brandýsem nad Labem, Chocně, Kutné Hory, Prahy a mnoha dalších míst," vyjmenoval Josef Janata, místorychtář kolínské obce a syndik veleobce, který společně s manželi Jouzovými celé setkání organizačně připravil.

Po slavnostním nástupu, kdy sálem zněly věty typu: „počestné právo, vážený místorychtáři, služebníci se hlásí do služby – děkuji, konejte svou povinnost," nebo „tetičky, sousedé, volám vás k pořádku," zaplnilo nejprve sál a později balkón šedesát praporečníků s prapory, které má každá obec, župa a veleobec, což jsou v podstatě správní jednotky baráčníků.

o projevech vedení obce i hostů setkání následoval oběd a poté průvod všech zúčastněných městem.
Do pochodu vyhrávala Městská hudba Františka Kmocha a jeho součástí byli i starosta města Vít Rakušan, jeho zástupce Jan Pospíšil a vedoucí městského odboru školství, kultury a sportu Petr Kesner, kteří se zúčastnili celého setkání.

Josef Janata si do slavnostního průvodu oblékl zbrusu nový chodský kroj.

„Chtěl jsem kroj středočeský, ale ten je absolutně nedostupný, sehnal jsem tedy švadlenu a ta mi podle originální historické předlohy ušila chodský kroj. Jeho součásti jsem už na sobě při různých příležitostech měl, ale kabát mám poprvé. V okolí Postřekova si jej musel nechat ušít do své svatby každý mladý muž, ale nesměl si jej vzít na sebe, poprvé až na svoji svatbu a potom jen při nějakých dalších slavnostních příležitostech," vysvětlil Janata.

Do ruky si vzal ještě chodskou sekyru, jak ji známe z filmů a obrázků Jana Sladkého Koziny.

Po odhalení desky došel průvod na náměstí, kde několik skupin různého věku i složení zatančilo na reprodukovanou hudbu tradiční českou besedu.

Pak už následovala zábava s Malým dechových orchestrem Městské hudby Františka Kmocha řízeným samotným dirigentem velké dechovky Miloslavem Bulínem ve velkém sále Městského společenského domu.

Zdeněk Hejduk