Z celkové délky 6 kilometrů první etapy prací má v této chvíli Archeologický ústav Praha hotový záchranný archeologický průzkum zhruba na 4,5 kilometru, v úseku 4,5 – 6,5 km výzkum právě probíhá. Do příštího roku zůstává poslední přibližně dvoukilometrový úsek na Šťáralce, kde nejsou dořešené majetkové vztahy. „Nyní se bude pracovat do doby, dokud to dovolí počasí. Snad i přes zimu to bude možné v úsecích, kde to bude nejakutnější, kde bude stavba potřebovat uvolnit plochy. Doufáme v mírnější zimu s teplotami kolem nuly, za větších mrazů bychom samozřejmě práci museli, chtě - nechtě, přerušit,“ uvedla vedoucí výzkumu Radka Šumberová.

Podle jejích slov se od léta (reportáž čtěte v souvisejících článcích)prozkoumala řada nových lokalit, dokončen je výzkum rondelu poblíž tzv. Českobrodské silnice, kde archeologové objevili i další pohřebiště z doby železné s několika bylanskými komorovými hroby. Na ploše za silnicí na Prahu se našlo pohřebiště ze starší doby bronzové (na 40 hrobů unětické kultury včetně opakovaně využívaných hrobek s kamennou skříňkou), byl tu i raně středověký hrob se sekerkou či železným vědérkem a zajímavé objekty z pozdní doby kamenné. Kopalo se i na velké ploše u Hlubokého Dolu, v místech budoucího křížení silnice s železnicí. Našel se tam třetí „kolínský“ rondel, patřící podle odborníků k těm menším, ale pro laika je 80 metrů v průměru poměrně úctyhodný rozměr.

Na velké ploše nad Peklem, pracovně zvané „za zahrádkami“, se teď archeologové činí při preparaci hrobů kultury se zvoncovitými poháry (závěr pozdního eneolitu), čili asi 2200 př. n. l. Takovýchto hrobů se obvykle nenachází příliš mnoho. Mají typický inventář v podobě pohárů ve tvaru zvonu, bohatě zdobených, v jednom z hrobů se našla i pazourková šipka, což značí hrob lukostřelce. „Někdy se v těchto hrobech nachází i nátepní destičky, které sloužily k tomu, aby lukostřelce neporanila tětiva luku,“ přidala Radka Šumberová další zajímavost. Lokalita vydala i keltský hrob s velkou železnou sponou, kde již byl nebožtík uložený v natažené poloze, nikoli „skrčenec“ jako v předešlých kulturách. Na druhé straně Štítarského potoka se dokončuje výzkum polykulturního sídliště, kde se, podobně jako na opačné straně, našly stopy lidí od mladší doby kamenné až po středověk. Výborně zde bylo zachováno několik hliněných pecí, k zajímavostem patří i kostry dětí, pohozené v zásobních jamách. Další skupiny se činí u Polep a zmíněného Hlubokého Dolu.

Archeologové se striktně drží trasy, kudy povede obchvat, a to i přesto, že předpokládají, že větší masa nálezů může být tam, kudy už silnice nepovede. Tam, kde objekty nejsou ohrožené stavbou, se kopat nebude, předpokládaní skrčenci zůstanou pod vrstvou půdy nadále odpočívat třeba pro objevení generacemi, které přijdou po nás. „Kostry, které se odkryly, se ze země vyzvednou a poputují do rukou antropologa, který určí pohlaví, stáří, případně nemoci, někdy i příčinu smrti. Poté budou uloženy ve speciálním depozitáři,“ doplnila Radka Šumberová.

Vandalové, kteří v létě na archeologická naleziště zavítali, si už dávají pokoj. „Ztracený barel na vodu nebo štafle nepočítám, ale systematické ničení objektů se už neopakovalo,“ oddechla si vedoucí průzkumu, ovšem s tím, že to není až tak samo sebou. Archeologové si místa svých výzkumů hlídají, zajíždí sem i městská policie. Vedra, která lidi pracující na archeologickém výzkumu trápila během letních měsíců, vystřídaly nyní deště a bahno. „Ale letos si nemůžeme stěžovat, deštivých dnů bylo zatím maličko,“ oponuje Radka Šumberová s tím, že teď ji a kolegy tlačí spíš čas, aby stačili uvolnit všechny plochy, které bude stavba potřebovat, než začne skutečně zima. Bagry, které dnes mají archeologové za zády, provádí sanaci po archeologickém průzkumu.