Pod pojmem dřevorubectví si laik obvykle představí strom, pilu a sekeru, následně pak špalek a tentýž nástroj. Ale sportovní dřevorubectví? A mistrovství?

V základu jde de facto o totéž, ovšem na úrovni, kterou ani ti, kteří si takříkajíc „dělají dřevo sami“, rozhodně neprovozují. Ono zkuste si třeba stát na třiceticentimetrovém prkně zaraženém do kmenu v několikametrové výšce a při tom se ještě ohánět sekerou… A samozřejmě na čas.

Disciplína, v níž si soutěžící seká dřevo přímo pod nohama, vypadá pro nezasvěceného také dosti neobvykle a jistě se mu vybaví přísloví o podřezávání si vlastní větve. V tomto případě podsekávání. A zase na čas.

Účastníci podobných vrcholných soutěží se musí umět ohánět i pilou s extrémně silným motorem, ale poradit si s klasickou kaprovkou nebo dokázat, že práce s pilou není jen o síle, ale také o přesnosti. Kotoučky, které se řežou, nesmí přesáhnout délku deseti centimetrů.

Na Mistrovství republiky do Plzně přijelo poměřit své síly a dovednosti 12 mužů, vzešlých ze dvou kvalifikací. Spolu s nimi se do soutěže pustili i další dva takříkajíc na divokou kartu, tedy z pravidelného kempu, který se k mistrovství pořádá.

Podobně se k tomuto sportu před několika lety dostal i Aleš Svoboda. Manželka našla článek o závodech na Orlíku. Řekla „přihlas se“, tak to udělal. A z kempu jako nováček šel rovnou do finále, kde skončil čtvrtý.

Samozřejmě nikoli s praxí, kdy by si předtím požární sekerkou sem tam naštípal pár třísek na zátop do krbu. „Než jsem nastoupil k městské policii, pracoval jsem pět let jako dřevorubec v Krkonoších,“ upřesnil Aleš Svoboda, rodák z Uhlířské Lhoty, který se sekerou ohání už zhruba 15 let.
Záludná otázka, čím doma topí, se minula účinkem. „Topíme dřevem, máme les. Dělám dřevo pro dvě rodiny, takže takových 30 kubíků za rok,“ upřesnil.

Dá se příprava dřeva pro domácí krb brát jako trénink pro mistrovství? „Dá, určitě, ale speciální disciplíny se musí dotrénovat,“ připustil Aleš Svoboda, který pro potřeby soutěžních klání používá speciální novozélandské sekery. Takovýto nástroj stojí mezi osmi a 18 tisíc korunami a váží od 2,5 do 3,5 kilogramu. Záleží na disciplíně. „Třeba na sekání pod nohama se samozřejmě používá ta těžší,“ dodal Aleš Svoboda, který má podle svých slov velmi rád přírodu a pohled na strom v něm rozhodně ihned nevyvolává asociace sekery.

A že by mohla, když se letos stejně jako vloni stal nejlepším Axemanem, což přeloženo do laické řeči znamená, že na mistrovství republiky v součtu vyhrál disciplíny se sekerou.

Soutěžní disciplíny:

Springboard – přesekávání kmene z prkna ve výšce
Adrenalinová disciplína s názvem Springboard vychází z dob, kdy dřevorubci nemohli přesekat mohutné stromy, protože jejich pily byly příliš krátké. Dřevorubci vysekali do stromu kapsu, do které umístili springboard (prkno). Z tohoto prkna ve výšce mohli strom porazit jednodušeji. Sportovní dřevorubci užívají dvou prken. Z prvního prkna se vyseká druhá kapsa, do které se umístí druhý springboard. Teprve z tohoto prkna ve výšce kolem tří metrů závodník přeseká kmen upevněný na vrcholu klády.

STIHL Stock Saw – řezání klasickou motorovou pilou
Tato disciplína poměřuje zručnost závodníků v řezání klasickou motorovou pilou. Každý závodník užívá k přeřezání dvou kotoučů z ležícího kmene stejnou pilu. První kotouč se řeže směrem dolů, druhý směrem nahoru. Oba kotouče musí mít stanovenou tloušťku, jinak je závodník diskvalifikován. Měření času se zastaví až při dopadu druhého kotouče na zem.

Standing Block Shop – přesekávání stojícího kmene
Disciplína simuluje kácení stromů, a odkrývá tak zručnost závodníka v zacházení se sekerou. Závodníci používají na míru vyrobené sekery, upravené pro typ dřeva, který se přesekává. Sekery jsou extrémně ostré a jejich srovnání s žiletkami není vůbec od věci. Závodník seká kmen nejdříve z jedné strany, potom kmen doseká ze strany druhé.

Single Buck – řezání ruční pilou
Řezání ruční pilou je jednou z nejstarších dřevorubeckých disciplín. Měření času začíná se signálem rozhodčího a končí s kompletním odříznutím kotouče. V této disciplíně rozhoduje rytmus a dynamika závodníka. Pila musí řezat zcela rovně, protože při sebemenším vychýlení ztrácí závodník drahocenný čas.

Underhand Chop – přesekávání ležícího kmene
Underhand Chop připomíná časy, kdy dřevorubci museli přesekávat spadlé stromy na menší, lépe ovladatelné části. Závodníci stojí na ležícím kmeni a v půli jej přesekávají nejdříve z jedné strany, potom se otočí a dosekají kmen z druhé strany. Důležité je dodržovat přesnost jednotlivých seků, což výrazně zkracuje čas.

Hot Saw – řezání motorovou pilou s extrémně silným motorem
Síla, velikost a hluk cca 25kilogramových motorových pil dělají z Hot Saw jednu z nejatraktivnějších disciplín dřevorubeckých sportů. Každému se při sledování této disciplíny určitě vybaví závody Formule 1. Motorové pily jsou upravovány přímo pro účely závodů a jejich zkrocení není lehkou záležitostí ani pro ostřílené drvoštěpy. Výkon těchto nechlazených speciálů totiž přesahuje 62 koní a jejich cena je přes 100 tisíc korun. Cílem této disciplíny je odříznutí tří kotoučů dané velikosti z ležícího kmene v co nejkratším čase.