Odkrytých je dnes pět lokalit, z nichž většina se ukázala jako velmi významných, takže lze předpokládat, že zkoumat se bude na více než původně plánovaných 11 místech, které předběžně nalezl loňský povrchový a letecký průzkum.

Po pravé straně takzvané českobrodské silnice ve směru na Prahu nyní archeologové kopou v zázemí pravěkého rondelu. Z některých jeho částí našli jen zbytky, v minulosti zde podle názoru vedoucí celé akce Radky Šumberové muselo dojít k rapidnímu snížení terénu. Rondel měl čtyři příkopy s branami na všechny čtyři světové strany. Archeologové objevili dva příkopy, jeden byl patrně už v minulosti zničen při stavbě silnice, po posledním, čtvrtém zatím pátrají. Jedná se o rondel (pravěký kultovní objekt) z doby zhruba 4500 let před naším letopočtem. Neměl s největší pravděpodobností obrannou funkci, jinak by si v něm, logicky, naši předkové nestavěli čtyři brány. Lze předpokládat, že rondely sloužily, mimo jiné, i k pozorování základních událostí v roce, jakými jsou třeba slunovraty či určování nejlepšího období pro sklizeň plodin. Mezi nálezy v jeho okolí byly i pravěké hroby, našly se zde například pohřbené dvě zhruba dvacetileté dívky a malé dítě.

Na opačné straně českobrodské silnice je už průzkum ukončen. Byly zde zachyceny tři příkopy a k tomu ještě jeden „malý“ rondel s průměrem 80 metrů. „Odkryli jsme z něj část, zbytek jsme zjistili geofyzikálními metodami,“ upřesnila Radka Šumberová. Archeologické sondy tu sahají do úctyhodné hloubky takřka 4,5 metru, řez příkopu rondelu je odkrytý v šíři 14 metrů.

Poblíž rybníku Peklo a dál na Štítary je hned několik archeologicky pozitivních ploch. Odborně řečeno jde o polykulturní lokalitu, laicky vysloveno – téměř všechny pravěké kultury tu zanechaly svou stopu. Nejvíc lidé doby bronzové a železné. Našly se půdorysy zemnic ze starší doby laténské, tedy obydlí, jejichž největší část byla zahloubená v zemi, na povrch vyčnívala jen konstrukce střechy. Archeologové objevili i spoustu zásobních jam a dalších objektů. K zajímavostem jistě patří hromadné hroby unětické kultury. Už v té době totiž lidé začínali vytvářet „rodinné hrobky“. Další nálezy odborníci předpokládají i na druhé straně Štítarského údolí. Naopak archeologicky téměř negativní se ukázalo území u silnice na Pašinku.

Pracuje se také za tratí na Ledečko, kde se našlo intenzívně využívané sídliště s hroby. Celkově je nyní záchranný archeologický průzkum prováděn na šesti kilometrech trasy budoucího obchvatu. První etapa by měla být dokončená do poloviny srpna, kdy by mohlo být i stavební povolení na část obchvatu, v dalších úsecích se bude pracovat na podzim i příští rok. Jak doplnila mluvčí Jana Maříková, průzkum na budoucí trase obchvatu Kolína je největší akcí v dějinách archeologického ústavu.

Vše, co zde archeologové objeví, pečlivě zadokumentují, zakreslí do map a území následně předají investorovi pro jeho stavbu. Vykutaná ornice poputuje na deponii k dalšímu využití.

Co momentálně dohněda opálené a kšiltovkami i ručníky zahalené archeology trápí, jsou vedra a také přívalové deště. Odkryté plochy se zanáší, déšť dokáže archeologům na jejich práci nanést až půlmetrovou vrstvu bahna.

Ve čtvrtek zároveň poskytne vedoucí celé akce, archeoložka Radka Šumberová čtenářům Deníku exkluzivní on-line rozhovor. Probíhat bude od 10 do 11 hodin.