Nepředvídatelný rozvoj motorizmu jí časem odsoudil k zániku, byla nahrazena novou, bezpečnější i rychlejší dálnicí. Legenda R66 ale trvá stále, o její nekonečnou slávu se starají členové místních asociací Route 66, vyvíjející aktivity k záchraně všeho, co ještě zbylo.

Vyznavači tradic transamerické silnice žijí i v Čechách, a tak v roce 2007 vzniklo občanské sdružení Česká asociace Route 66, které si dalo za cíl sdružovat fanoušky, poskytovat informace zájemcům o cestu silnicí a spolupracovat s ostatními asociacemi a federacemi R66 v USA a dalších zemích. Každoroční setkání České asociace se tentokrát odehrálo v sobotu v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Prostory historického žentouru se brzy odpoledne naplnily ukázkami z produkce Harley Davidsona, motocyklu, který k silnici neoddělitelně patří, exkluzivními dýmkami z dílny Jan Kloučka a Michala Nováka i mnoha dalšími zajímavostmi, mezi kterými byly dokonce i originální smaltované tabule se symboly silnice.

„Setkáváme se dvakrát do roka, vždy na jiném místě. Aktivních členů máme dnes 85, ale to neznamená, že se okolo nás nepohybuje mnohem více lidí. Jsme v trvalém kontaktu se spoustou motorkářů ze značkových klubů, chodí mezi nás ti, kteří R66 projeli nebo projet chtějí. Klidně se dá říci, že asociace je spolek lidí se vztahem k Matce cest,“ vysvětluje zakladatel asociace Zdeněk Jurásek.

Česká asociace R66 vznikla vlastně trochu náhodou. Zdeněk Jurásek na podzim roku 1998 celou silnici sám procestoval, Cesta na kole mu trvala měsíc a po návratu své zážitky zhodnotil v knize Route 66 – na kole po Hlavní ulici Ameriky a začal se scházet se stejně „postiženými“ z Čech i Slovenska.
„Já sám jsem se stal členem National Historic Route 66 Federation, začali se na mě s žádostmi o informace obracet další zájemci a ke vzniku české sekce již nebylo daleko,“ doplňuje Jurásek.

Do mrazivého Kostelce dorazilo přes 150 účastníků setkání. Začátek února se možná zdá pro akci jezdců na silných strojích poněkud předčasný, ale jak se venku trochu oteplí, je podobná akce jen těžko proveditelná, motorkáři tráví víkendy na cestách nebo sjezdech svých klubů.

„Místo bylo vybrané naprosto dokonale. Prostředí žentouru (kámen, dřevo) přece jen trochu vyvolává představu americké venkovské stavby. Kostelec je prakticky ve středu Čech, a tak to sem zájemci z různých míst mají prakticky stejně daleko. Po městě se pro každého, kdo chtěl, dalo zajistit i ubytování,“ uvažuje Jiří Korman z Olomouce.

Program setkání byl podobný jiným ročníkům. Promítaly se nové filmy natočené na Hlavní americké ulici, plánovaly další cesty, proběhlo několik prezentací, představilo se nové rádio R66, došlo i k předání Ceny České asociace Route 66, až do rána koncertovala skupina The Cell.

„Do Kostelce nešlo nepřijet. Motorka Harley Davidson je přece stejná americká legenda jako sama silnice,“ svěřuje se Václav Trojan z Prahy, který přivezl ukázat několik nejnovějších strojů Hlavně ti, kteří přijeli za vzdálenějších míst, po ukončení trochu litovali nepsaného pravidla, které říká, že sjezdy Asociace R66 se odehrávají pokaždé na jiném místě.


Z historie Route 66
ROUTE 66 vznikla ve 20. letech díky nutnosti rozšíření stávající dopravní sítě. Zejména na Západě existovala do té doby jen nepřehledná změť archaických cest, tratí, stezek a pěšin, vytvořených Indiány a bílými dobyvateli. Tyto dopravní spojnice však zcela nevyhovovaly rychle se rozvíjející automobilové dopravě. Přestože v Americe existovaly na počátku 20. let téměř 3 miliony mil cest, pouze setinu bylo možno považovat za schopnou celoročního provozu. Žádná z nich navíc nespojovala kontinuálně východ se západem.

Automobil se díky Fordově sériové výrobě stává v té době dostupným širokým vrstvám americké společnosti a zvyšující se počet vozů a nových řidičů vytváří silný tlak na státní i federální úřady. Nutnost postavit moderní zpevněnou transkontinentální dálnici vyústil roku 1921 v přijetí federálního zákona o dálnicích. A 26. listopadu 1926 pak byla otevřena cesta, která dostala název U.S. ROUTE 66.

ROUTE 66 se rychle stala americkou cestou číslo 1. To, že spojovala východ se západem, přesně odpovídalo dávným touhám prvních osadníků putovat do neznámých končin Nového světa za lepším životem a za novou příležitostí. Říká se, že prakticky každý Američan alespoň jednou za svůj život cestoval po ROUTE 66. Ať to byly zástupy zchudlých oklahomských farmářů, hledajících ve 30. letech v Kalifornii zemi „mléka a medu“, či vojáci přesunující se ke svým jednotkám v období 2. světové války nebo mladí lidé v 60. letech prostě toužící po dobrodružství.

Steinbeck ji nazval Matkou cest (Mother Road), pro jiné byla Hlavní americkou ulicí (Main Street of America) nebo Cestou slávy (Glory Road). Svá jména mají i některé úseky: například Will Rogers Highway, Pontiac Trail, Ozark Trail, Grand Canyon Trail, Postal Highway, National Old Trails Highway atd. ROUTE 66 se stala námětem mnoha knih, filmů, televizních seriálů a písní, a byla tak už v době svého „aktivního“ života součástí amerického způsobu života, kultury i moderní historie.

„Šestašedesátka“ byla v době svého vzniku tím nejprogresivnějším, co si tehdejší motoristé mohli představit. Další překotný vývoj automobilismu však způsobil, že ROUTE 66 začala praskat ve švech. Přetížená úzká silnice protínající středy měst se stávala stále pomalejší a nebezpečnější. V roce 1956 vydala vláda Spojených států zákon o novém silničním systému, počítajícím s vytvořením nové sítě mezistátních dálnic (Interstates), které by nahradily silnice staré, mezi nimi i ROUTE 66.

Po 28 letech byl uveden do provozu poslední úsek dálnice I-40 a k cestě z Chicaga k Tichému oceánu již nebylo nutné použít ani kousek staré cesty. Nové dálnice znamenaly konec pro mnoho měst a městeček žijících na trase ROUTE 66. Tradiční motely, kavárny, restaurace i benzinové pumpy osiřely, mnoho lidí si našlo svoji obživu jinde. Zdálo se, že sláva Matky cest je nenávratně pryč.

Nostalgie po časech zašlé slávy však nedala této americké legendě zahynout. Lidé, kteří prožili na silnici číslo 66 kus svého života, se nikdy nesmířili s cestováním po supermoderních rychlých dálnicích. V každém z osmi států, kterými ROUTE 66 prochází, vznikly místní asociace, jejichž dobrovolní členové vyvíjejí velkou aktivitu pro záchranu toho, co zbylo. Lobbuje se na úřadech, v kongresu, ve vládě, zakládají se specializované ozdravné programy, jsou oslovováni sponzoři.

Publikační činnost těchto asociací, vydávání knih, videofilmů, velká produkce upomínkových předmětů a samozřejmě také role ROUTE 66 v americké literatuře či kinematografii způsobuje nový zájem o pomalejší, ale o to krásnější cestování po silnici, kde čas není vaším pánem. Znovu ožívají útulná restaurační místa, obnovuje se historické dopravní značení a tradiční reklamní tabule. Fenomén ROUTE 66 se opět probouzí nejen v Američanech, ale v lidech z celého světa, kteří chtějí objevit Ameriku takovou, jaká doopravdy je.

ROUTE 66 VE ZKRATCE
• ROUTE 66 začíná v Grant parku v Chicagu a končí v Santa Monice na břehu Tichého oceánu
• ROUTE 66 měří 2.448 mil (3.940 km)
• ROUTE 66 prochází 8 státy USA - Illinois, Missouri, Kansas, Oklahoma, Texas, Nové Mexiko, Arizona a Kalifornie
• nejkratší úsek ROUTE 66 leží v Kansasu (pouhých 12 mil), nejdelší v Novém Mexiku (500 mil)
• ROUTE 66 prochází přes 3 časová pásma
• ROUTE 66 byla nahrazena pěti novými mezistátními dálnicemi - I-55, I-44, I-40, I-15 a I-10
• ROUTE 66 protíná mnohá velká americká města: jsou to např. Chicago, Springfield, St.Louis, Oklahoma City, Amarillo, Albuquerque, Los Angeles…
• ROUTE 66 vede přes několik indiánských území - největší z nich je rezervace Navajů v Novém Mexiku
• ROUTE 66 prochází přes kalifornskou poušť Mojave
• neoficiální hymnou ROUTE 66 je píseň Bobbyho Troupa Route 66, kterou nahrálo více než 100 interpretů. U nás ji známe především v podání Rolling Stones (je to první píseň na jejich prvním albu)
• hlavní sloganem je "Get Your Kicks on Route 66" z výše uvedené písně - česky to znamená asi "Pořádně se vodvaž na Route 66"

Americká kultura je mladá. Stejně jako celá americká společnost. ROUTE 66, přestože je označována za starou dálnici, oslavila na podzim roku 2006 teprve 80 let. Je to z našeho evropského pohledu poněkud nepochopitelné.
ROUTE 66 však skutečně reprezentuje kus historie Spojených států. Má mnoho svých historických postav a významných míst. Hrdinové dálnice však nejsou ani válečníci ani politici. Jsou většinou filmové a televizní hvězdy, režiséři, literární postavy, astronauti…

Pavel Pávek