V tomto roce bohatý program s třešničkou na hudebním dortu v podobě koncertu Pardubické komorní filharmonie s Václavem Hudečkem přilákal rekordní počet těch, kteří si zakoupili permanentku, a to je znát i na divácké účasti na jednotlivých koncertech.
Tentokrát své umění předvedl Jan Bartoš, jeden z nejvýraznějších představitelů současné mladé generace pianistů, který na klavír začal hrát už v pěti letech a ve čtrnácti debutoval v Rudolfinu s Jiřím Bělohlávkem a Pražskou komorní filharmonií, od té doby hraje v celém světě.


V první polovině kolínského koncertu zahrál sonatu 1.X.1905 s podtitulem Předtucha – Smrt Leoše Janáčka, Sny Bedřicha Smetany a výběr z Osmi preludií, op. 30 Miroslava Kabeláče.


„Byl známější v zahraničí, než doma. Vzal si za ženu židovku, které se odmítl vzdát, takže nesměl pracovat za německé okupace, zakázaný byl posléze i za komunistů. Pracoval jako vůbec první hudební režisér u nás," přiblížil sám interpret pozapomenutého skladatele. V druhé polovině koncertu pak zazněla Sonata f moll, op.5 Johannese Brahmse, celý jej Jan Bartoš zahrál z hlavy bez jediného notového zápisu. „Byl to perfektní zážitek, jak to tady děláte, že na menšinový žánr chodí tolik lidí," divil se jak pianista Jan Bartoš, tak i jeho kamarádi, kteří za ním dorazili z Prahy.

Zdeněk Hejduk