Vlajku Karlovského místa získala obec teprve nedávno. „Karel IV. tu při zakládání kláštera klepal na základní kámen,“ vysvětlil spojitost panovníka s dnes již nenápadnou obcí s bohatou historií starosta Jaroslav Lukeš.

Podle jeho slov vlajka, která připomíná spojitost Karla IV. a cisterciáckého opatství Panny Marie, zůstane nejspíše na obecním úřadě. Vedení obce se chystá ji zarámovat.

Přečtěte si: Český Brod měl ples, připomenul 580 let od povýšení na královské město

Vlajku „Karlovské místo“ obci věnoval Spolek Otec vlasti Karel IV., který tímto po loňských oslavách 700. výročí narození Karla IV. zahajuje novou etapu projektu, který má za cíl udržení odkazu a propagaci vybraných karlovských míst.

Klášterní Skalice získala vlajku Karlovské místo díky torzu kláštera.Zdroj: Deník / Mašínová Lucie

Klášterní Skalice, jakožto držitel vlajky, by tedy měla místním i turistům jakýmkoli způsobem připomínat zajímavost sakrální stavby, která v místě stojí a která byla založená z rozkazu Karla IV. v roce 1357.

Jaroslav Lukeš přiznal, že zatím nemá konkrétní nápad, jak místo prezentovat. Pokud to však půjde, rád by na zdejší klášter, který je v současné době zříceninou, upozornil právě v letošním roce, kdy od jeho založení uplyne již 660 let. Otázkou je, zda bude například nějakým způsobem umožněný vstup do objektu, uskuteční se nějaká přednáška o jeho historii nebo se místo bude prezentovat jiným způsobem. Jisté však je, že pozůstatek bývalého cisterciáckého kláštera by si pozornost určitě zasloužil.

Historie místa

Cisterciácký klášter Milostné Panny Marie založil roku 1357 se souhlasem císaře a českého krále Karla IV. jeho kancléř Dětřich z Portic, biskup mindenský. Klášteru byl přidělený poměrně malý majetek několika vesnic a tří hospodářských dvorů. Karel IV. se zúčastnil položení základního kamene, k dokončení výstavby gotického klášterního chrámu Panny Marie, svěřené stavební huti Matyáše z Arrasu, za vlády Karla IV. však nedošlo. Klášter byl vypálený husity roku 1421 a i přes opakované pokusy nebyl znovu obnovený a do současnosti se dochovala jen zřícenina klášterního chrámu a pozůstatky budov kláštera.

Čtěte: Půlnoc v Kolíně: znovu ve dvacátých letech