Podle vyprávění Jiřího Hotovce stál v Radimi naproti kapli obchod manželů Kuchařových. „Kuchařova rodina byla jako jedna z mála v obci, která vlastnila rádio," začal vyprávět Jiří Hotovec. Podle jeho slov tedy 5. května 1945 vyndali ven reproduktor a vysílali to, co se dělo v Praze. „Občané poslouchali zdáli, ale když vyšli Němci se zbraněmi ven, tak se lidé rozešli do svých domovů," vzpomínal. Němci se však prý za krátko zase vrátili zpátky do školy. Tu měli prý obsazenou a žáci ji pochopitelně nenavštěvovali. 

„Pak jsme poslouchali, co se děje," vrátil se Jiří Hotovec ve svých vzpomínkách k vysílání rozhlasu. Vzpomínal také na to, že ten den nebylo vlídné počasí. „I další dny od 6. až do 8. května neustále pršelo a bylo velmi chladno," vyprávěl. Ven prý nikdo v těchto dnech moc nevycházel, a když, tak jen pro to nejnutnější. Děti prý rodiče ven nechtěli pouštět vůbec. Pak však přišel 9. květen. Den se rozzářil nádherným slunečným dnem. „To už jsme slyšeli, že ulicemi Plaňan projíždí Rudá armáda," pokračoval dál ve vzpomínkách na dny osvobození. „Pochopitelně jako zvědaví kluci jsme se tam běželi podívat," dodal. Jiří Hotovec také vyprávěl, že mezi 5. a 8. květnem vyrostla u železného mostu na Pečky obrovská barikáda.

Ta měla eventuálně zamezit příjezdu Němců od Peček. „Velmi rychle však byla 9. května odstraněná," řekl Jiří Hotovec. Kmeny, ze kterých byla postavená, prý však ještě nějaký čas ležely na břehu řeky Výrovky. „Po těch dnech, kdy nás Rudá armáda osvobodila, jsme se dočkali 11. května příjezdu prvních vojáků do Radimi," vzpomínal. Podle jeho slov přijely tři protitankové kanóny, které se postavili u kaple. Přesně tam, kde je nyní památník příjezdu Rudé armády. Za několik málo dní prý tato vojska zmizela a přijel velký oddíl protileteckých kanónů. „Ten rozbil svůj tábor na louce a pobyl tam více jak měsíc," zakončil své vyprávění Jiří Hotovec.