K provozování discjockeyiny se prý dostal v šestnácti letech. „Měl jsem práci na diskotéce jako vyhazovač,“ vyprávěl. Tam se seznámil s jedním DJem a sledoval profíka při práci. „Hodně se mi to zalíbilo. Pořídil jsem si domů nějaké vybavení a začal to zkoušet,“ popisoval své první pokusy.
Kariéru začínal na vesnických diskotékách. „Tam jsem hrával jenom za pití,“ usmíval se. „Potom jsem se dostal na pražské diskotéky. Hodně mě to baví a tak jsem u toho zůstal,“ řekl.

Má nějaké „dýdžejské“ vzory, které by měl podle něj znát každý? „Určitě DJ Luccu,“ řekl téměř bez rozmýšlení.

Jak se nakonec dostal k charitě? „Začalo to moji nemocí, kdy jsem se rozhodl, že chci udělat něco pro ostatní. Chci pomáhat hlavně dětem,“ vysvětlil. „Když neměly šťastný krok do života, tak jim to chceme alespoň takhle zpříjemnit,“ řekl Petr Materna.

Charitě dnešní doba prý příliš nepřeje. Problémem jsou prý hlavně peníze. „Je hlavně těžké, když žádáte někoho, aby přišel třeba zahrát zadarmo,“ řekl svoji zkušenost. „To je dneska tak těžké, že si to nikdo nedovede představit.“

Složité je prý i vyjednávání se sponzory. Podmínky pro spolupráci bývají komplikované. „Zase na jednu stranu to ale chápu,“ připustil Petr Materna.
Přispívají lidi na charitu? „V Kolíně budeme dělat charitativní akci poprvé, takže nemohu odhadnout,“ řekl. „Ale když jde o děti, tak se obvykle snaží přispět, dají vstupné nebo tak,“ vysvětlil.

Jak by přemluvil lidi, aby poskytli peníze potřebným? „To je těžké. Každý musí posoudit sám, jestli je ochotný děti podpořit, třeba pětikorunou,“ zamyslel se. „Musí si najít v sobě důvod, aby na akci přišel, něco si tam koupil a tak nepřímo podpořil dobrou věc,“ uzavřel Petr Materna náš rozhovor.