Jste známá výtvarnice. Jak dlouho tvoříte keramická díla?
Tvořím od studia na pedagogické fakultě, kde mě modelování zaujalo díky vynikajícímu pedagogovi. Víte, že letos je tomu 30 let, co jsem začala modelovat doma v paneláku po večerech v mini kuchyni? A se svými žáky ve škole v Sedlci. Nosila jsem výrobky vypalovat do Ústavu nerostných surovin a do soukromé keramické dílny v batohu na zádech.

Kolik dětí a kde zaučujete? Jsou mezi nimi nějaké talenty?
Keramický kroužek při 2. ZŠ Kmochova navštěvuje každým rokem kolem 15 dětí, jsou mezi nimi velké talenty. Děti z 2., 3. a 4. třídy se nebojí a nestydí kouzlit s hlínou úžasné věci, jdou do práce s nadšením a mají z výsledků radost. Zvykly si i na mé povídání o sochařích a sochách, o architektuře i o umění obecně. Výjimky, které to nebaví, pošlu svačit (smích).

Na gravírovaném ceremoniálu jste při příležitosti 50. ročníku Kmochova Kolína představili kolekci muzikantů. Jak dlouho trvá vymodelování jedné figurky?
Sošky hudebníků jsme tvořili asi šest hodin, to je dvě odpoledne. Musely mezitím čekat zabalené do hadříků a pod igelitem na naše další setkání po týdnu. Tvořily je dvojice pro případ, že by někdo za týden nepřišel. Po slavnostním odhalení byly keramické sošky následně vystaveny v Pražské ulici ve výloze prodejny Jaroslava Jambora.

Jak dlouho se keramika v peci vypaluje?
Keramika se vypaluje až osm hodin, pec stydne dva dny, teplota výpalu je přes tisíc stupňů. Ale ještě před „přežahem" se retušuje, a to děti nerady, bojí se poškození, a proto tento úkon raději nechávají na mně. Glazování předchází debata o barvách, chceme se vyvarovat přílišné barevnosti, aby výrobek nezaváněl kýčem (smích).

Kde jste čerpala námět na Otakarův reliéf pro Osobnost Kolína?
Z podnětu vedení Spolkové rady jsem námět na Otakarův reliéf našla na kolínské radnici a v historických knihách, kde jsou kresby rytířů z 13. století. Český král Otakar II. „železný a zlatý" byl často ve zbroji a ve válce o svá práva a území.

Každoročně zhotovujete tuto nejprestižnější kolínskou keramiku. Jaký máte pocit, když tvoříte Otakarův reliéf a nevíte, kdo ho dostane?
Vyrábím bez nároku na odměnu a s představou, že z ceny bude mít radost člověk, jenž pro Kolín něco vykonal, a to mne hřeje. Při předávání v Hotelu Theresia mi pan primář Uher poděkoval a pochválil mé dílo, to je pro mne největší radost. A že při tom byli mí žáci a rodiče, kteří mohli mít ze svých dětí při odhalení jejich figurek hudebníků nemenší potěšení.

Slovo spolkového předsedy:
Spolkový předseda Aleš Zahajský k působení spolku říká: Podpoře talentu mladé generace věnuje paní učitelka Stupková velké úsilí. Myslím, že to nedovedou ocenit ani jejich rodiče. Její příkladná aktivita odvádí děti od nekonečných počítačových her a sledování televizních seriálů, neboť si doma pak tvoří. Za to jí patří velký dík. A co se týče kolínského Otakara, tak ten už má v menším měřítku obdobný zvuk jako americký Oskar.