Kdy vznikla Cesta sedmi kostelů?

Je to iniciativa, která vznikla před třemi lety. Vznikla jako odpověď na potřebu vstoupit do prostor, které jsou okolo nás. V každé vesničce je kostel, v každé větší vesnici je třeba i zámek, klášter nebo fara a ty prostory jsou nepřístupné. Takže jsme si řekli, že nemůžeme zvládnout všechno naráz a dáme si takový symbolický počet sedm. A každý rok vstoupíme do sedmi opuštěných památek.

Co je cílem Cesty sedmi kostelů?

Cílem je, aby si lidé začali všímat toho, že mají ve svém okolí jistou dominantu. A ať jsou věřící nebo ne, tak do místa vstoupí s nějakým programem nebo občerstvením. Zkrátka stráví společně den.

Památky se týkají jen Kolínska, nebo jde o celorepublikový projekt?

Začalo to v uhlířskojanovické farnosti, která má 19 kostelů, ale iniciativa je již známá v celé pražské arcidiecézi, kardinál Dominik Duka tento projekt podporuje, takže Cesta probíhá i v jiných farnostech.

Kam tedy lidé mohou přijít na Cestu sedmi kostelů?

Příští cesta bude v březnu. Většinou je cesta jednou za dva měsíce, v tomto případě se sejdeme dříve. Tentokrát se půjde do malého kostelíčka v Žíšově, což je nedaleko od Zásmuk.

Cesta sedmi kostelů začala letos v zásmuckém klášteře, nebo již dříve a jinde?

První cesta byla cesta do Horních Krut, ta se však uskutečnila v prosinci minulého roku. To se šlo ráno v pět hodin tmou, měli jsme jenom lucerny a v kostele se v sedm hodin ráno uskutečnila mše svatá.

Téma cesty je společné pro všech sedm cest, nebo má každá památka své téma?

Téma máme vždy na celý rok, letos je to Blahoslavenství. Takže například Blahoslavení chudí, Blahoslavení plačící, Blahoslavení tiší. Zásmuky jsou však výjimka, protože je to tak historicky zajímavé místo, že už po ten třetí ročník jsme vybrali specifické téma.

Téma tedy vymýšlíte vy a oslovujete organizace v okolí dané památky. Jsou stejné, nebo se mění?

Vždycky, než putujeme do určitého místa, tak oslovíme pana starostu, místní hasiče, místní spolky. Zjistíme, kdo je tam věřící. S těmito lidmi se minimálně jednou sejdeme, zjistíme, co jsou schopni nabídnout, a když jsou činní, tak přidají ruku k dílu. Vlastně je to spíše o nich než o nás. My to iniciujeme a potom čekáme, co tam bude.

V Zásmukách tedy spolupracuje hlavně základní škola a pak každoročně jiné subjekty?

První ročník v Zásmukách byla jen výstava bez základní školy. Loni se již krásně zapojila základní škola a začali se také ozývat z knihovny nebo z místního zámku. Přidal se i pan starosta, který letos přišel. Velice nás překvapilo, že na tuto akci zareagovali vysokoškolští studenti, se kterými jsme se tu seznámili úplně náhodou.

A oni se sem přijeli podívat, ačkoli jsou vzdálení. V současné době začíná další spolupráce. Studenti tu budou v červnu trávit týden. Bude tady otevřené sympozium, takže lidé ze Zásmuk se budou moci chodit dívat, jak oni tvoří.

Poslední den toho sympozia tady bude veřejná prezentace. Samozřejmě opět pozveme místní žáky, veřejnost.

Pro sympozium je také určené téma?

To platí pořád to téma Dopis nevinnému.

Tudíž budou tvořit stejní studenti na stejné téma?

V červnu přijedou také jiní studenti. Někdo stihl již práce vystavovat nyní, jiní je přijedou vytvořit až sem.

Čím si myslíte, že studenty prostory kláštera nadchly?

To místo má takovou sílu, že když se někdo podívá na fotky, tak si to lidi přitáhne.

Pozvěte tedy další možné zájemce…

Myslím si, že pokud chceme sami sebe vychovávat k občanské angažovanosti, demokracii, ke svobodě, ke slušnosti, péči o místo, kde bydlíme, tak je příjemné se připojit k lidem, kteří již něco začali. Třeba ve smyslu dobrovolnické podpory nějakého takového místa. Přidat se už jen tím, že člověk přijde a podpoří to tou svojí přítomností.

Mohou za vámi také lidé přijít a sami navrhnout nějakou ze zapomenutých památek?

To se ještě nestalo a na to pořád čekám. A budu mít radost.