„V roce 1989 mi bylo šest let, ale pamatuji si, jak jsme s dědou a babičkou seděli u televize a sledovali přenosy z Prahy. Počasí nám sice nepřeje, ale vidím tu mnoho deštníků a možná nám déšť chce dokázat, že na světě není nic zadarmo. Že pokud nám na něčem záleží, musíme vyjít ze své komfortní zóny. Tak jako to udělali studenti 17. listopadu. Nebáli se chladu, deště, větru ani moci, ale šli za svými ideály. Za svobodou a osobní volností,“ řekl mimo jiné starosta Michael Kašpar a na závěr svého projevu přidal stále platný citát Václava Havla: “Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“

O násilí mezi námi pak promluvil Ján Halama. Poté nejen oba řečníci, ale i místostarostové města Iveta Mikšíková, Michal Najbrt a šéf oslav pořádajícího Odboru školství, kultury a sportu Městského úřadu Petr Kesner položili k fotografii Václava Havla a státní vlajce květiny a zapálili svíčku.

Ilustrační foto.
Jako v Praze. Kolínští hasiči budou mít nové speciální masky s komunikátorem

Již před tím tam několik desítek svíček plápolalo, mnoho dalších v následujících chvílích přidali účastníci akce. Ty na pódiu bavila kapela Missa – Revival Karla Kryla, přehrávající písně malého velkého muže a buřiče. „Prší a náhle se setmělo,“ odstartoval program citátem z jedné písně Karla Kryla frontman kapely Jan Tomsa.

Většina přítomných si s chutí zazpívala písně jako Morituri te salutant, Anděl či Král a klaun v úpravě pro kapelu s houslemi, perkusemi, kytarami a flétnami, sbory zpívaly tři zpěvačky, Tomsa je pak prokládal citáty, básněmi a aktualitami, a to nejen z pera Karla Kryla.

Z návštěvy herců Jana Vlasáka a Veroniky Gajerové v Domově Clementas v Mlékovicích.
Foto: Domov Clementas v Mlékovicích navštívili Veronika Gajerová a Jan Vlasák

„Když jsme tu hráli před lety, uváděl nás dnešní ministr vnitra a já jsem vtipkoval, že rozumím i Rakušanovi. Dnešní starosta je Kašpar a prý má za souseda Melichara, každopádně tu máte ve vedení krále. Prostě aristokracie v Kolíně,“ vtipkoval.

Ke konci zhruba hodinového koncertu přestalo i pršet, takže řídnoucí publikum nakonec odložilo i deštníky a pár těch nejvěrnějších si u stánku koupilo několik kapelních suvenýrů na památku, nebo jen tak přišlo poděkovat za skvělý koncert a připomenutí skladeb, které v některých případech bohužel platí i v současných časech.