A vůbec ne po troškách. O tom jsme se sami přesvědčili včera při výletu do lesů v kolínském regionu.

V šest ráno budíček. Pro zaryté houbaře pozdní doba. To je jasné. Ale dřív to prostě nešlo. Lehká snídaně a autem na zálabskou stranu Kolínska.
Tam prý rostou. První zastávka. Les mezi obcemi Jelen a Bělušice – oblíbená to lokalita zejména Kolíňáků. Několik aut stojí u krajnice. Snad dobré znamení. Bohužel po půl hodině jsme vyvedeni z omylu. Pár „babek“.

Tak dál. Dománovice. Tam už je to o mnoho lepší. To potvrzuje i kolega, který s dalšími třemi lidmi za přesně 37 minut nasbíral tři plné koše. Druhy? Hřiby, křemenáče, kozáci.

Poslední zastávka? Uhlířská Lhota. Tentokrát stojící auta u silnice a na krajích lesů mají opravdu své opodstatnění. Situace v lese z pohledu houbaře se dá minimálně srovnat s tou u Dománovic. Po dvou hodinách sice v mokrém lese nezbývá než konstatovat: „Houby rostou jako po dešti,“