Způsobené je to jednak suchem, ale také obdobím, které pro růst hub není zrovna ideální. „Houby teprve začínají růst, navíc je dost sucho," uvedl mykolog Jan Kramoliš. Podle jeho kolegy, mykologa Jiřího Merty, houby nerostou dokonce ani v Polabí, kde lesy až zas tak vyschlé nejsou.

Lidé na Kolínsku obvykle míří do lesů v okolí Býchor nebo na Jelen. Oblíbené jsou také Kachní Louže nedaleko Radlic. Mnozí houbaři však vyráží i za hranici okresu. Lidé z Peček a okolí rádi zajedou na houby do blízkého Kerska a do okolí řeky Sázavy.

Na sousedním Kutnohorsku patří mezi houbaři oblíbené lesy v okolí Zbraslavic a Uhlířských Janovic. Tam se prý nyní sem tam v bukových hájích objeví pár kousků kovářů. Další oblíbenou destinací je také Semtěš a Zbýšov. „Já jezdím na houby do Semtěše, ale až tak v září, protože v tamních lesích rostou houby později. Třeba podhříbky, hříbky a babky," řekla Marie Jelínková z Horních Bučic s tím, že v létě jezdí na hřiby právě do okolí Zbýšova.

Ani Kutnohorsko ale nyní houbami nepřekypuje. „Když nějaké houby v těchto dnech přinesu, tak jenom proto, že znám přesná místa. Minulý týden jsem byl v lese dvě hodiny," uvedl vášnivý houbař Jan Vrbík z Nových Dvorů, který Deníku pravidelně posílá fotky svých úlovků. Na začátku června to byl například koš krásných křemenáčů.

O něco lépe jsou na tom houbaři na Benešovsku, kde houby rostou. Podle amatérského mykologa Pavla Morany jsou houby v lesích třeba na Vlašimsku. „Houby rostou již delší dobu. Vlivem sucha jsou to především ty hřibovité," uvedl amatérský mykolog. Zda by celkovou situaci v lesích změnil jednodenní déšť nebo dlouhotrvající, nedokáže mykolog říci. Záleží i na tom, jak dlouho sucho panuje či jak hluboko houba roste. Na Benešovsku jsou známé houbařské revíry například na Podblanicku, na Neveklovsku, u osady Lipka a v Posázaví jsou to třeba Hornopožárské lesy. Zvláštním místem pro růst hub je ale dozajista také okolí Blaníka. Zde rostou i nepůvodní druhy hub. Například Květnatec Archerův, který se k nám dostal z Tasmánie přes Francii. Ten je ale rozšířený po celé republice. „Tam, kde je na Podblanicku trošku vápenaté podloží, se v některých obdobích také vyskytují různé druhy teplomilných hřibů, které mají původní domovinu v nížinách kolem Labe a Vltavy. Začínají se tady objevovat vzácnější houby, které rostou v teplejším klimatu na jihu Evropy. Například psivka Ravenelova nebo bedla Badhamova," dodal Pavel Morana. .

Pozor!
V parcích, sadech a listnatých lesích rostou vláknice začervenalé, smrtelně jedovaté houby, které si laici mohou splést s májovkami. Vláknice způsobuje takzvané muskarinové otravy. Ty se projevují velmi rychle, takže postiženému člověku někdy začne být špatně už během jídla. Otrava se projevuje například značným sliněním. Může jít až o 2 litry slin. Obezřetní musí být především lidé, kteří sbírají lupenaté druhy hub včetně májovek. Otrava se může projevit rovněž nevolností, slabostí, třesem, poruchami vidění i srdečního rytmu a někdy i astmatickými potížemi. Smrtelná dávka pro člověka je přitom už 40 až 50 gramů houby.

ANKETA: Chodíte rádi na houby?

Pavel Krejčí, Pečky

Na houby chodím rád. Celkově mám les všemi směry rád. Letos už jsem na houbách byl, ale bohužel jsem nic nenašel. Májovky už nejsou, jejich doba už přešla. Navíc je teď sucho. V téhle době by mohly růst modráci a kováři, ale jen v bukových lesích. A hlavně musí pršet.

Ivana Hochsteigerová, Benešov

Na houby chodím ráda. Sbírám houby hřibovité a pár nejznámějších druhů. Mám totiž obavu i z těch jedlých hub, které neznám, proto vždy preferuji klasiku. Houby i ráda jím, dokáži je upravit na několik způsobů. Nejraději tady v okolí Benešova jezdíme na houby k Dlouhému poli.

František Svoboda, Kutná Hora

Na houby rád chodím, tak nějak to patří k prázdninové atmosféře. Je ale pravda, že skoro žádnou houbu nepoznám, takže chodím buď s někým, kdo se v tom alespoň trochu vyzná, nebo pak nasbíraný košík někomu daruji a nechám si z něj uvařit něco dobrého.