Horko sužuje Kolínsko. Co radí hasiči?

Hasiči zasahovali u šedesáti požárů

Podle jeho slov v týdnu od 15. července do 22. července zasahovali Středočeští hasiči celkem u 59 požárů v přírodním prostředí, kterými jsou skládky, zemědělské plochy, lesy a podobně. „Požáry v přírodním prostředí způsobily ve sledovaném období škodu na majetku předběžně odhadnutou na cca 660 tisíc korun," vysvětlil hejtman Josef Řihák, proč vyhlásil režim dlouhotrvajícího sucha.

Plošné vyhlášení a stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů umožňuje krajům zákon o požární ochraně.

Při déletrvajícím suchu vchází v platnost určitá bezpečnostní opatření. „V praxi tato opatření znamenají, že v období déletrvajícího sucha může orgán státní správy lesů vydat rozhodnutí o dočasném omezení nebo úplném zákazu vstupu do lesa," doplnil Řihák.

Toto rozhodnutí vydává na základě návrhu vlastníka lesa, z vlastního podnětu nebo na návrh ředitele Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje.

Povinnosti osob podnikajících v zemědělství před zahájením sklizně:

• prověřit technický stav strojů a zařízení, včetně kontroly vybavení přenosnými hasicími přístroji; pracovní stroje se spalovacími motory lze používat k manipulaci s hořlavým materiálem (stohy, sklady apod.) pouze jsou-li opatřeny funkčním lapačem jisker

• vybavit pracovní stroje samojízdné pro sklizeň obilí a pícnin jedním nebo několika hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 6 kg

• stanovit písemnou formou organizačně technická opatření k zajištění požární ochrany při sklizňových pracích

• provést školení o požární ochraně osob podílejících se na sklizňových pracích a osob zajišťujících střežení objektu v přiměřeném rozsahu

• provést preventivní požární prohlídky ve všech výrobních a skladovacích objektech

Zemědělci v průběhu sklizně musí:

• zajistit, aby materiál byl skladován, případně zpracováván pouze v objektech k tomu určených

• zajistit dodržování zákazu kouření v průběhu sklizně na poli, při manipulaci a skladování materiálu

• zajistit skladování a kontrolu skladovaného materiálu u pícnin a slámy podle zásad, uvedených v příloze nařízení

V období sucha platí následující opatření a povinnosti

• zákaz kouření, rozdělávání a používání otevřeného ohně v prostorách a na místech, kde může dojít k jeho rozšíření

• zákaz spalování hořlavých látek (suchá tráva, plevel, větve apod.) na volném prostranství, a to zejména v blízkosti porostů, polí s obilovinami a pícninami

• zákaz jízd parních lokomotiv bez přijatých protipožárních opatření

• zákaz vjezdu motorových vozidel do lesů a na polní cesty; zákaz neplatí pro vlastníky a uživatele lesních a zemědělských pozemků při jejich obhospodařování. Neplatí rovněž pro fyzické a právnické osoby provádějící pro vlastníky a nájemce lesů práce zajišťující hospodaření v lese

• zákaz táboření mimo vyhrazené prostory

• zákaz povolování výjimek vlastníky lesů z ustanovení lesního zákona

• zákaz pálení klestu a kůry v lesích

• povinnost vlastníků nebo uživatelů zdrojů vody pro hašení prověřit jejich stav a nedostatky, které nejdou bezprostředně odstranit, nahlásit a zajistit jejich následné odstranění

• zajištění maximální hospodárnosti při používání vodních zdrojů určených pro hašení požárů (každý je povinen strpět v tomto směru potřebná omezení).

• povinnost zajistit průjezdnost příjezdových cest do lesních porostů

RADY OD HASIČŮ: Jak rozdělávat oheň a co je zakázané?

RADA Č. 1: Při rozdělávání ohně, kdekoliv v přírodě či na volném prostranství, se v žádném případě nesmějí používat vysoce hořlavé látky (např. benzín, nafta., líh atd.). V důsledku jejich použití může dojít nejen k rozšíření ohně mimo stanovený prostor, ale především k ohrožení zdraví a životů osob pohybujících se v okolí ohniště.

RADA Č. 2: Při přípravách na rozdělávání ohně je nutné si předem rozmyslet umístění ohniště či místa pálení. Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů, tzn. ohraničeno pruhem širokým nejméně 1 metr, zbaveným jakýchkoliv hořlavin (suchý travní porost, stromy a keře, včetně kořenových systémů atd.). Místo musí být vzdálené minimálně 50 metrů od kraje lesních porostů a 100 metrů od stohu slámy.

RADA Č. 3: Je zakázáno například rozdělávat oheň ve vysoké suché trávě, na strništi apod. Je třeba mít na paměti i bezpečnou vzdálenost od obytných nebo hospodářských budov, neboť díky odletujícím jiskrám vzniká nebezpečí požáru, např. zapálením střechy.

RADA Č. 4: Při umísťování ohniště je rovněž nutné věnovat pozornost aktuální povětrnostní situaci, tedy jaký je směr a síla větru, uvážit, jaká doba uběhla od posledních dešťových srážek atd.

RADA Č. 5: § 5 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon PO), hovoří: „ právnické či podnikající fyzické osoby jsou při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru. „ Jinak řečeno, zabezpečit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár. Místo pálení by mělo být zabezpečeno dostatečným množstvím hasebních látek nejlépe cisternou s vodou a příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné. I když to zákon o požární ochraně přímo nestanovuje, měly by obdobně postupovat i fyzické osoby, neboť každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život, zdraví a majetek osob.

RADA Č. 6: V případě, že pálení ohňů na volném prostranství pořádají právnické osoby či podnikající fyzické osoby (např. firmy či obce), mají ze zákona povinnost toto spalování hořlavých látek včetně přijatých protipožárních opatření předem oznámit příslušnému HZS kraje, přičemž musí dbát jeho pokynů. V případě zanedbání této povinnosti se vystavují nebezpečí, že jim bude ve správním řízení uložena pokuta, která může dosáhnout až do výše 500 000,- Kč.

RADA Č. 7: Při rozdělávání ohně by měla být vždy přítomna alespoň jedna osoba starší 18 let.

RADA Č. 8: Oheň se nesmí nechat ani na okamžik bez dozoru. Opustit ohniště lze až po jeho úplném vyhasnutí, či důkladném zalití vodou nebo zasypání zeminou. Hasiči každý rok dohašují mnoho ohnišť, které byly po skončení akce ponechány bez dozoru. Doba, po kterou je potřeba dohlížet na ohniště, není nikde stanovena, nicméně z našich zkušeností vyplývá, že by to mělo být minimálně 12 hodin od ukončení pálení a zalití či zasypání ohniště.

Pozor na pokuty

Orgány kraje a orgány státního požárního dozoru: v případě porušení povinností hrozí fyzickým osobám sankce do výše 25 tisíc Kč, v případě osob právnických až do výše 500 tisíc korun.