S holomrazy se ještě v uplynulém týdnu potýkala celá republika. Ty nepředstavují riziko jen pro člověka, ale také pro úrodu. A to zejména v případě ozimových rostlin, které jsou k přemrznutí nejnáchylnější. Zda ale došlo na nejhorší a zemědělci se budou muset v důsledku kontrastního počasí, kdy prakticky ze dne na den vystřídal vyšší teploty tuhý mráz, vyrovnat s možnými ztrátami se podle Františka Šusty z Územní organizace Zemědělského svazu České republiky projeví teprve během následujících dnů. 

Jeho výhledy jsou ale spíše optimistické. „Asi se teď rozejdu s hlavním názorovým proudem, ale osobně si myslím, že letošní zima ještě žádné velké škody nenaděla,“ stojí si za svým názorem odborník, který se naopak domnívá, že promrznutí půdě prospívá, pokud nejde o extrémně nízké teploty, jelikož ji mrazy zbavují škůdců a plevele. 

Jako problém ale vidí prudké střídání teplot, kdy přes noc silně mrzne a přes den teploty vystoupají na nulu. Takové výkyvy můžou prý narušit kořenový systém rostlin. Větší problém pak vidí v úbytku vody v půdě, kterou způsobuje i minimum sněhových srážek. „Je pravda, že v časové ose je patrné, že množství srážek za rok je stále menší. Zatímco v dřívějších letech byl úhrn ročních srážek 600 až 700 mililitrů za rok, v současnosti je to pouze 400 mililitrů za rok,“ připouští deficit vody odborník.

I když letošní úrodu podle Františka Šusty ještě tato skutečnost nejspíš také přímo neovlivní, protože nepříznivou situaci můžou vykompenzovat srážky v období března a dubna, z dlouhodobého hlediska ale tento trend může mít na zemědělskou produkci negativní dopad. 

Na počasí v uplynulých dnech, kdy podle statistik Hydrometeorologického ústavu neklesaly teploty na Kolínsku v minulém týdnu pod – 10 stupňů Celsia, si zatím nestěžují ani sadaři a zemědělci z regionu. Vlastimil Kopecký, který se zaměřuje na zemědělskou výrobu v obci Toušice, říká, že porosty by za předpokladu následné regenerace měly odolat až teplotám spadajícím pod -15 stupňů. „Tento rok máme naději, nejhorší pro nás byly zatím velké mrazy v roce 2012, kdy nám zmrzla řepka i pšenice. Bylo to ale tím, že šlo o odrůdy, které nebyly proti vymrznutí odolné. Po této zkušenosti už pěstujeme jen odolné odrůdy,“ vysvětlil zemědělec. 

Na dopad mrazů na ovocné stromy pak ještě čekají majitelé Ovocných sadů Bříství. Jelikož jsou podle zaměstnankyně Lenky Vomáčkové stromy zatím ve vegetativním klidu, není možné rozpoznat, jak moc chladné počasí do vývoje nadcházející ovocné úrody zasáhlo. „Nejhorší byl pro nás zatím asi loňský rok, kdy stromy ve velkém poškodily jarní mrazy. A následně nedošlo v důsledku nízkých teplot ani k řádnému opylování už tak malého množství květů, které mrazům dokázaly odolat,“ poznamenala Lenka Vomáčková, která pochopitelně doufá, že se podobný scénář nenaplní i v letošním roce.

Holomrazy