Aktivit, při kterých se sjednocuje skupina lidí, existuje bezpočet. Přitom by je stačilo seškrtat pouze na jednu, a sice dobrovolnou hasičinu.

Právě bojovníci s ohněm dokazují, že se umí v týmu sehrát tak, aby vše klapalo. Vždyť musejí. Nemají prostě jinou možnost. Jeden den sice jde o terče na soutěži; jenže zítra může jít o skutečný oheň a lidské životy.

A tam není prostor pro chyby. Absolutně pro žádné.

Veletov, fotbalové hřiště, krátce před druhou hodinou. Má začít samotná soutěž hasičských sborů.

Někteří diváci nadšeně vyhlíží své favority, další nadšeně hasí žízeň. Hasiči si ale nechávají čistou hlavu, za chvíli totiž půjde o všechno. „Já jsem tak nervózní, že bych si dal pívo,“ svěřil se jeden soutěžící druhému. Ten jenom smutně pokýval hlavou. Jenže nemohou předbíhat a jít hasit žízeň. Co kdyby se kvůli jednomu pivu nepovedl zásah?

Diváci vyloženě bzučí nadšením. Někteří nezvládají nápor nervozity a hlasitě začínají křičet povzbuzující hesla na své borce. Ti zatím s úsměvem na tváři připravují techniku.
Jako první jdou malí hasiči. Nesoutěžně. Jenom, aby si vyzkoušeli, co je za pár let čeká na ostro. Nechávají si sice poradit od dospělých, ale vědí, co mají dělat. Tihle malí šikulové by bezpochyby zvládli uhasit menší požár, zatímco vy byste se ho snažili umlátit starým ručníkem.

Hasiči natírají spoje mýdlem na holení. Vzduch kolem nich mluví a mísí se s adrenalinem soutěžících. Brzy to začne.

Start. Výstřel. Dětští hasiči berou do malých tlapek ohromné hadice a zručně připojují hadice. Součástky do sebe zapadají. Nejrychlejší běží s hadicí, začíná kropit a trefuje cíl. Všichni nadšeně tleskají. A starší hasiči pouze zamačkávají slzu v oku. „Jestli nám takhle dorostou všichni, tak se nemusíme ohně bát,“ šeptají si.

Nastupují oddíly hasiček. Připravují se ke startu. A na první pohled je jasné, že kdo tvrdil cosi o mechanické nezručnosti žen obecně, si vzal na pozorování špatný vzorek.
Hadice zapadají do pumpy, mezičásti propojují další metry až do stříkačky. „Teď! Teď!“ ozývá se. Hasička u pumpy zapíná stroj. Voda je hnána ohromnou silou, hadice se napíná jako podrážděný had.

Jenže, na stříkačce se něco pokazilo. Voda stříká kolem spoje. „Těsnění nedosedlo?“ ptají se zmateně hasičky a koukají na členku svého týmu, jak zápasí s nezvládnutým proudem vody. Pak jí běží na pomoc. Společně nakonec zasáhly cíl. Úkol splněn.

Nakonec jdou hasiči. Chlapi sebevědomě připravují vše potřebné. Přichází na řadu mýdlo. Nenanáší ho ale štětci na malování, nýbrž skutečnou štětkou na holení. Zřejmě někdo přestoupil na pěnu v tubě.

Znovu čekají netrpělivě na start. Vybíhají. Běží k terči a začínají kropit. Další „oheň“ zlikvidován…