Na Vyžlovském rybníce nezávodily všechny modely parníků, ale pouze ty, které jsou poháněné výhradně párou. Však také akce nesla název Parní Vyžlovka.

„Elektrický pohon mezi sebe nepustíme. Je to jen oslava páry," smál se Petr Stejskal. „Buď to musí být parní stroj, parní turbína nebo různé druhy oscilační, pístové, každopádně pára je nutná. Motorek, kormidlo, přepínání jsou samozřejmě na elektřinu, ale vlastní zdroj musí být pára," vysvětlil organizátor.

Před lety akce vznikla jako setkání kamarádů, postupem času se rozrostla a získala zájem veřejnosti. Předloni se zúčastnilo dokonce 22 modelů. „Vyžlovkou jsme vždy začínali závodní rok, letos poprvé se akce konala až v květnu," doplnil Petr Stejskal.

Letos byly nejzastoupenější kategorií parníky s lodním šroubem (celkem 13), ale závodily i dva kolesové parníky a jeden parník poháněný turbínou. Těch je podle odhadu Petra Stejskala v republice tak pět. Podmínkou pro všechny bylo projet mezi čtyřmi bójkami, což čítalo trasu kolem 60 metrů. Závodilo se na 15 minut a jel se i atraktivní závod na půl hodiny, který je jediným takovým v republice.

Všechny parníčky dojely v pořádku, jediný měl kolizi. Občas se totiž může stát, že model začne za jízdy hořet. U menších lodí se někdy vyvaří voda z kotle, takže pak není, co by ho chladilo. Ostatní části v okolí tedy mají tendenci hořet. Diváci se ale samozřejmě ani v takovém případě nemusí obávat o své bezpečí, modely mívají velikost něco přes metr a obvykle stačí na ně u břehu nacákat trochu vody. Stejným způsobem se lodní požár zlikvidoval i na Vyžlovském rybníce. K poškození parníčku samozřejmě došlo, ale jak se nakonec ukázalo, následky nebudou až tak velké. Parník patřil modeláři ze spřáteleného klubu ze Slovenska, který je právě s touto lodí přihlášený na mistrovství světa v Maďarsku. To se koná zhruba za dva měsíce, do té doby prý parníček určitě stihne opravit.

Pokud by se někomu lodička dokonce potopila, získává putovní cenu – obraz Titaniku. Za 12 let setkávání na Vyžlovce se to stalo jen jednou. Jednalo se o typ říčního parníku a zrovna byly vlny, na které říční parníčky nejsou stavěné. Takže milá lodička šla ke dnu a ani se ji během akce nepodařilo vylovit. Majitel to ovšem nevzdal a při nejbližší příležitosti požádal o pomoc potápěče. Těm se parníček nalézt podařilo. Byl pod vodou týden. Prošel opravou a zase jezdí.

Podobných problémů bývá ale na závodech parníků opravdu minimum, v drtivé většině případů si závodníci i diváci užívají klidnou, romantickou pohodu uprostřed krásné přírody.

„Spoustě kluků se líbí letecké modelářství, ale já jsem vždycky každé letadlo při řízení rozbil. Pak jsem v časopise našel článek parníkářského guru Jiřího Voráčka a bylo to. Přesedlal jsem z letadel na lodě. Je to daleko klidnější a navíc romantická disciplína," popsal Petr Stejskal, jak se dostal k lodnímu modelářství.