František Jan Vavák se narodil v Milčicích 26. října 1741, kde také 15. listopadu 1816 zemřel. Zítra tedy uplyne přesně 200 let od jeho úmrtí.

Pokřtěn byl v kostele ve Skramníkách, u něhož byl po 75 letech života také pochován. Vavákův hrob je hned nedaleko vchodu na hřbitov po pravé straně u stěny kostela. V sobotu ho zdobilo mnoho květin i stuha v našich národních barvách. Však také, jak na začátku bohoslužby připomněl pečecký farář Josef Nerad, František Jan Vavák byl jedním z lidí, kteří stáli u obnovy našeho národa. Byl velký vlastenec, měl kontakty s vlastenci a obrozenci z Prahy, znal se a spolupracoval například s Josefem Dobrovským a dalšími představiteli národního obrození, jejichž jména se zapsala do paměti našeho národa.

„Stejně jako my byl dítětem doby, která se mění," řekl kardinál Dominik Duka o Františku Vavákovi, který byl nejvýznamnějším písmákem a kronikářem své doby. Dodnes jsou jeho kroniky pro historiky velkým zdrojem poznání.

„Byl sedlák, pracoval na poli, ač si tuto práci nevybral. Sám měl intelektuální sklony, asi by býval raději studoval," pohovořil o Vavákově životě během bohoslužby Otec Cyril. „František Vavák byl velký vlastenec, díval se na český národ jako na katolický národ, byl křesťanem přesvědčeným o správnosti následovat Krista. Tak, jak se zajímal o historii, zajímal se i o teologii," pokračoval Otec Cyril.
Připomněl Františka Jana Vaváka také jako manžela a otce. Oženil se ve svých 20 letech a během života měl s manželkou celkem devět dětí - sedm synů a dvě dcery.

„Měl důvěru svého okolí i vrchnosti. Byl pověřen, aby spravoval svou rodnou obec Milčice jako rychtář, i když to nebylo moc finančně ohodnocené. Několikrát žádal zvýšení platu, dokonce chtěl z této funkce odejít, ale stejně mu nepřidali," popsal Otec Cyril.

František Vavák byl také velký intelektuál, vzděláním samouk. Zajímal se, co se děje ve světě, i co se dělo ve světě, a snažil se o tom přemýšlet. Měl velkou sbírku knih, celkem kolem 250 knih, což bylo u sedláka opravdu velmi neobvyklé, knihovny mívali měšťané.

„Potřebujeme lidi jako on. Lidi, kteří nerezignují a hledí do budoucna," řekl kardinál Dominik Duka a v závěru mše prozradil, že i mezi jeho předky se vyskytuje jméno Vavák. Přesněji řečeno Marie Vaváková. Zda je ovšem spřízněná s Františkem Janem Vavákem z Milčic, není zatím jisté.

Do Skramníků, kde je tento vlastenec pochován, se na bohoslužbu ovšem sjeli i lidé, kteří s jistotou věcí, že jeho potomky jsou. „Kateřina, dcera Vaváka, si vzala Vomáčku," popsaly například tři dámy z rodiny Vomáčkových, které se rády u hrobu svého slavného předka vyfotografovaly i s kardinálem Dukou. Ten zde po mši slavnostně položil velký věnec.

O Františku Janu Vavákovi (1741 – 1816)

- představitel první obrozenecké generace a spolupracovník jejích čelních představitelů
- jeho pradědeček byl možná potomek šlechtické rodiny rytířů Vaváků z Adlaru
- prakticky celý svůj život prožil v Milčicích, kde působil jako rychtář, s kostelem ve Skramníkách ho pojí křest a celoživotní pravidelné návštěvy na mších o nedělích a svátcích, nakonec se hřbitov u kostela Stětí sv. Jana Křtitele stal i místem jeho posledního odpočinku