„Baví mě to, chtěla bych to dělat. Pomáháme tu klientům s tím, co sami nezvládají, například s hygienou, oblékáním a máme prostor i pro aktivizaci klientů a výplň jejich volného času, kdy si s nimi hrajeme pexeso, karty, čteme si s nimi nebo jdeme na procházku,“ řekla žákyně, kterou v červnu čekají závěrečné zkoušky, u nichž ji bude hodnotit sociální pracovnice kolínského domova pro seniory Lucie Brožková.

Praxe v terénu

„Klienti se na studenty moc těší, protože to jsou pro ně nové, mladé tváře. Zájem od studentů vítají a rádi jim sdělují své zážitky za dobu uplynulou od posledního setkání,“ doplnila Lucie Brožková s tím, že žáci jsou mj. svými pedagogy vedeni, aby pečlivě a trpělivě naslouchali klientům, čímž trénují jejich komunikaci a paměť.

Podle Aleny Pavlové, učitelky odborné praxe Dvouleté katolické střední školy, studuje obor pečovatelství 15 studentů. Všichni se po menších skupinách střídají v Clementas.

„Praxe je zaměřená především na praktické činnosti, nejen při obslužné péči, ale také například při přípravě pokrmů. Praxi studenti plní po celé dva roky opravdu v terénu. V Clementas získají zkušenosti a dovednosti, pochopí podstatu oboru,“ popisuje Pavlová.

Dojatí láskou

Také zkoumají svoji motivaci k povolání pečovatele. Velkou roli podle Pavlové hrají zaměstnanci Clementas, profesionálové, se kterými se při praxi setkávají. „S nimi se mohou studenti identifikovat, mohou je k profesi výrazně motivovat. Každá zkušenost se u pracovního pohovoru cení a dost často studenti odcházejí do zařízení, ve kterém se jim při praxi líbilo,“ doplnila.

Sama také vnímá, že zde dochází k opačnému efektu, kdy senioři mají terapeutický účinek na studenty a ti odcházejí dojatí láskou a pozorností, kterou umí klienti projevit.

To potvrzuje i jeden z klientů zdejší odlehčovací služby Václav Hulík, jehož rod je v Kolíně známý svým propojením s rybářstvím a jeho otec pracoval po znárodnění své firmy jako převozník z Komochova ostrova na Zálabí. „Jsem zde moc spokojený. Kvůli některým nemocem a neduhům se o sebe nemohu starat sám. Tady mi pomáhají zdejší milí zaměstnanci a dnes i studenti,“ popsal Hulík.