Sjeli se modeláři z celé republiky. „Takoví, kteří jsou himl hergot dobří. Já se samozřejmě mezi ně nepočítám," smál se člen kolínského klubu Ladislav Folkman a představil jednotlivé sekce krásných modelů plachetnic: NSSA, tedy plachetnice s trojúhelníkovými plachtami, NSSB, ty mají plachty s ráhnem nahoru, a jsou ještě céčka, ty jsou dvouráhnové, a déčka, která se tentokrát klání nezúčastnila. Celkem se ale sjelo 15 účastníků.

Každá plachetnice, jak známo, potřebuje vítr. Jenže při zamykání vody to zrovna jako naschvál moc nefoukalo. „Ale my vždycky říkáme, že nějaký vítr na vodě pokaždé je. Záleží na každém závodníkovi, kde si ho najde," vysvětlil Ladislav Folkman a posunul svou plachetnicí jménem Lulworth trochu doprava.

Lulworth není smyšlené jméno, modeláři mívají často (pokud nejde zrovna o rychlostní plachetnice) přesné (vždy v určitém měřítku) repliky skutečných historických plachetnic, které kdysi brázdily mořské vlny. A věnují jim tisíce hodin práce. Ladislav Folkman se svou Lulworth jezdí čtyři roky. Modelaření se ale věnuje už od roku 1957.

„Dělal jsem vodařinu, mívali jsme na Kmochově ostrově, na špici směrem k mostu loděnici. Jenže ta kolem roku 1957 vyhořela. V zimě tam patrně kolega něco dělal, chytlo to, všechno bylo dřevné. Než přijeli hasiči, lehlo všechno včetně lodí popelem. Tak jsme si řekli, že začneme dělat menší lodičky. Dělat jsem velké rychlostní plachetnice a pak díky Jaroslavu Peškovi, náčelníkovi Klubu lodních modelářů Kolín, jsem přešel na modely," dodal.

„Je to koníček, který nedělá rámus ani zápach, ale i tak se u něj chlapi dokážou pohádat," smál se.

To víte, když třeba mistr republiky dostane od rozhodčího kolečko navíc… Na Sanberku se to stalo Jaroslavu Zemani, který sem jezdí pravidelně. „Je to pohodová akce, nejsou to pro mě žádné závody, líbí se mi, že to jede. A pan rozhodčí mi šoupl trestné kolečko, tak jsem o kolo přišel," postěžoval si trochu. „Jak při bezvětří můžeš říct, že někdo má levobok a někdo pravobok? To přece nerozlišíš," zazněla otázka směrem k rozhodčímu. „V momentě dotyku, když ho máš napravo, máš smůlu," oponoval rozhodčí. "Ač nastydlý, nemohl jsem si Sandberk nechat ujít," usmíval se přesto Jaroslav Zeman.

Mezi účastníky na Sandberk zavítal i dřívější mistr republiky, který si vyrazil s vnukem Janem Staňkem a krásnou rychlostní plachetnicí. „Jezdilo se dobře, ale tipuju, že budu asi poslední," pýřil se mladý Jan. „Poslední jsi nebyl, ale přesto musíš jezdit líp," dodal děda.

Přijel i úřadující mistr světa František Chmelka. „Nezávodil jsem, ale vím, že na Sandberku se jezdí vždycky dobře," řekl.

„Krásně jsme si akci užili, klub vodních sportů nám poskytl skvělé zázemí," shrnul a zároveň pochválil náčelník Klubu lodních modelářů Kolín Jaroslav Pešek.