Tak by se dal ve stručnosti popsat již sedmadvacátý ročník polnochrčické neckiády. Ta začala průvodem po obci s alegorickým vozem a skončila – jako tradičně – v místní požárnické nádrži. Tedy doslova.
Právě většina soutěží se odehrávala ve vodě, ty zahrnovaly přecházení velmi vratké lávky za různých podmínek. Asi největší zážitek způsoboval průchod po lávce v gumových holinkách o několik čísel větších, než by bylo ideální.
Jindy zase mohli malí účastníci přecházet přes lávku a pomáhat si balanční tyčí, koulet míč a podobně. Celou soutěž ale znepříjemňovali vodníci, jejichž hlavní poslání bylo poslat děti do vody.
Některé soutěže se odehrály také na suchu, kde došlo i na kulturní program. Ten zprostředkovala hudební skupina Kašpárek v rohlíku se svým bejbypankem. Skupina odstartovala koncert krátce před pátou hodinou, kdy přes soutěžní lávku doběhl i ten poslední soutěžící.
Tu potom vystřídala kolínská kapela Peklo, samotné veselí neckiády ale končilo hluboko v noci.
Na nezájem místních si organizátoři rozhodně stěžovat nemohli, oproti minulému ročníku přišlo více lidí, zvedl se i počet soutěžících, počasí navíc události skutečně přálo.
