Muzeum totiž plánovalo, že uzavření skanzenu kvůli dostavbě několika objektů využije také k údržbě těch stávajících. A nejde jen o generální úklid, natírání apod., ale také o velké akce typu výměny trámů, opravy střech i celkovou rekonstrukci – například kovárna ze Starého Bydžova je už v havarijním stavu. Znovu se tak nejspíš zájemci do kouřimského skanzenu podívají příští rok v dubnu.

„Rozhodnutí o odložení projektu dostavby je pro naši instituci mimořádně nepříznivé a nečekané, bohužel vyvolává značné množství problémů provozního a technického rázu, s nimiž se nyní musíme potýkat," přiznal Vladimír Rišlink.

O odložení dostavby rozhodli tento týden radní kraje jakožto investora poté, co firma, která vyhrála výběrové řízení, odstoupila od smlouvy. Jako důvod uvedla nedodržení termínu předání staveniště. „K odstoupení od smlouvy měla v takovémto případě právo," uvedl středočeský hejtman Miloš Petera.

Proč nebyl termín předání dodržen? „Vedení kraje mapuje celou situaci a připravuje pro radu podklady o průběhu všech úkonů, aby bylo patrné, proč k tomu došlo," řekla mluvčí kraje Nicole Mertinová.

Kde došlo k chybě? To ukáže zkoumání

Zjistit, kde došlo k chybě, nebude patrně vůbec jednoduché. Muzeu poskytovalo součinnost, projektant v pořádku připravil projekt včetně popisu technologie staveb jednotlivých objektů, celý projekt se připravoval v součinnosti s orgány památkové péče atd. Kde tedy vznikl zádrhel? To ukáže další zkoumání v horizontu týdnů.

Každopádně po odložení dostavby skanzenu najednou „zůstalo" více než 85 milionů korun, které na tuto akci získal kraj z dotace. A pokud akci neuskuteční, to znamená včetně plánovaného termínu, mohl by o dotaci přijít. Proto se radní shodli na přesunu těchto peněz. Celá výše by měla být využita především pro oblast zdravotnictví, konkrétně do krajských nemocnic. Nyní se jedná o přealokování částky.

Podle hejtmana kraj s dostavbou areálu skanzenu v Kouřimi nadále počítá. Jde ale o to počkat na další programovací období, které je 2014 – 2020, a na to, zda bude vyhlášen program, v jehož rámci by se mohlo podařit opět získat peníze.

Na dostavbu čekají cenné objekty lidové architektury složené v depozitářích už několik desítek let. Stále se na jejich znovuuvedení do života nenacházely peníze a také se řešil fakt, že skanzen leží na pozemcích, jež byly vráceny v restituci. Takže stavět další objekty za nejisté budoucnosti byl velký risk.

Budoucnost se podařilo vyřešit pomocí dlouhodobé nájemní smlouvy, konečně se našly peníze z dotace a pak přišla rána v podobě odstoupení stavební firmy od smlouvy.