Takovou možnost měl například Jaroslav Němec. Fotbalová legenda Bohemians Praha a dlouholetý hráč AFK Kolín. „Když nebudu hodnotit dobu jako takovou, tak co se týká sportu, byly to krásné roky. Díky fotbalu jsem se podíval do zahraničí a zažil spoustu dobrodružství," uvedl Jaroslav Němec, který si ve své kariéře zahrál i za pražskou Slavii.

Pro cestu ven mu muselo být 32 let

Aby ale splnil podmínku k cestám do zahraničí, musel ujít dlouhou cestu. „Muselo mi být 32 let, musel jsme mít odehrán alespoň jeden reprezentační zápas a také nastoupit ke dvěma stovkám zápasů v nejvyšší soutěži," objasnil důvody, za kterých mohl mířit za hranice.

Když tyto podmínky splnil, jeho první kroky vedly do Rakouska, do týmu SV Sparkase Weitra. To se psal rok 1986. Zde vydržel tři sezony a pak na další tři odešel hrát do týmu Ebenthal. „Ještě předtím jsem ale měl nabídku do jednoho řeckého klubu. Jenomže tehdejší předseda Slavie Praha Komárek mě nechtěl pustit, tak jsem začal trucovat. Dopadlo to tak, že jsem se vrátil na půl roku do Kolína. V té době jsem si ale neuvědomoval, že poškozuji hlavně sám sebe. Dopadlo to tak, že ten klub z Řecka ztratil zájem," řekl Němec.

Hrál v Rakousku regionální soutěž

Proto využil nabídky z Rakouska a odešel hrát k sousedům regionální soutěž. „Vůbec toho nelituji. Naopak. Naučil jsem se řeč a materiálně si pomohl," podotkl Němec.

„V té době byl u nás průměrný měsíční plat tři tisíce korun. Já tam měl základní plat dvanáct tisíc šilinků a ještě prémie za zápasy a umístění. Když byl v té době šilink tři šedesát, tak si to spočítejte. No, nebylo to krásný," dodal s úsměvem dnes již šedesátiletý harcovník.

S cestami za hranice byly spojeny další výhody. „Kontraband. Bylo to takové pašování," usmál se Němec.

„Do Rakouska jsem vozil cigarety, becherovku a sklo. Tady třeba stál karton Amerik dvě stě padesát korun a já to tam prodával za dvě stě padesát šilinků. Za jednu cestu jsem vydělal třeba dva a půl tisíce korun. A jel jsem tam osmkrát do měsíce. Taky jsem brzo vyměnil škodu 120 za Fiat Uno," zdůraznil.

Když však začal převrat, paradoxně jemu to ublížilo. „Do Rakouska se začali tahat hráči z příhraničí, kteří hráli třeba za pět tisíc šilinků. Měli to tam kousek, takže pochopitelně dostávali přednost," dodal Němec.

Na cestách zažil i krušné chvíle

Muž, který měl za sebou i starty v pohárové Evropě a nastoupil třeba proti slavnému Bayernu Mnichov, prožil na cestách i krušné chvíle. „Třeba když mě na hranicích zastavili a začali mě prohledávat. Dokonce se mi stalo, že jednou musel přijet předseda klubu a zaplatit za mě pokutu. Když mi našli pašované zboží, tak ho zabavili a já další cestu jel přes jiný přechod. Když si na to nyní vzpomenu, byla to sranda. Ale v té době mi do smíchu moc nebylo," konstatoval Němec.

A přidává další postřeh z tehdejší doby. „Když u nás nastal převrat, už tehdy mi v Rakousku říkali, že demokracie není pro každého. Že je jenom pro vyvolené. S odstupem času musím s tímto názorem souhlasit," uzavřel Jaroslav Němec.