„Chceme, aby si děti samy mohly mníka vypustit do vody," říká místopředseda Českého rybářského svazu v Kolíně Jiří Krouza s tím, že tentokrát se bude jednat o trochu odrostlejší ryby, než byli nedávno sedmicentimetroví mrňouskové.

Celá akce s mníkem začala již vloni. „Jako výbor místní organizace jsme šli projít revíry. Prostě se podívat, jak to vypadá. Vzhledem k administrativní práci nemáme sami tolik času chodit na ryby, což je v pořádku, ale chtěli jsme to vidět v reálu. Přišli jsme na Černou strouhu a Klejnárku, což je takříkajíc na chvostu našeho revíru, jsou to přítoky k Labi. Něco tak nádherného jsem dlouho neviděl. Jde o jedinečnost a zachovalost přítoků řeky," předesílá Jiří Krouza.

Na místě tak rybáři zvažovali, jaké rybě by se tam dařilo. Je tam minimální rybářský tlak, zachovalá příroda atd. Netrvalo dlouho a rybáři se shodli, že by to mohl být právě mník jednovousý, jeden z původních druhů, který zde v minulosti býval. Do roku 1955 byly podle Jiřího Krouzy na Cidlině v Žiželicích a na Labi ryby, jako je platýs, lipan podhorní a další, které se bohužel kvůli kvalitě vody a zabahnění dna už nikdy vrátit nepovede. Nepřežily by. Mník je jediný, ale zároveň jedinečný. Je to jediná treskovitá ryba v republice.

„Tak jsme se rozhodli, že mníka do těchto vod vrátíme. Tyto ryby zde nepřežily kvůli fatálním následkům znečištění. Díky dnešním zákonným nárokům dochází ke zkvalitňování vod po roce 1995 a v dnešní době už mníka vrátit lze. Jeden z našich členů nás upozornil, že automobilka má grantový program a že by nebylo od věci zkusit udělat kvalitní projektovou dokumentaci, jak tuto rybu vrátit do našich vod," říká místopředseda, který se pustil do sestavení projektu.

Přizval Jiřího Křišťana, největšího experta na mníka v republice, partnerem se stala rybářská organizace ze Žiželic a nakonec vznikl šedesátistránkový projekt, na kterém se pracovalo téměř rok.

V internetovém hlasování veřejnosti se projekt návratu mníka do Labe a Cidliny stal absolutním vítězem. Jak se to podařilo?

„Internetové hlasování je o lidech. Máme velkou členskou základnu, v Kolíně je přes 1000 členů, ale ne každý chce dát kvůli hlasu své jméno a e-mail. Problém rybářského svazu je, že v současné době se vyrovnávají misky vah. Je řada starších rybářů, lidí v důchodovém věku. Nemůžeme po nich chtít, aby si založili e-mail a hlasovali. Takže jsme zacílili na známější osobnosti a lidi, kteří jsou na internetu a mají zájem o rybářství. Ti nám dali dohromady cca 200 tisíc lidí, kterým jsme na facebooku předložili náš projekt. Z těchto mnoha lidí jsme dostali přes 1100 hlasů. A vyhráli jsme. Ale museli jsme do toho dát hodně," přiznal Jiří Krouza.

Největší problém celého projektu bylo podle jeho slov načasování. Tedy napsat projekt, získat peníze v konkrétní dobu, ve stejnou dobu sehnat mníka potřebné velikosti a muselo to být přesně v tu dobu, kdy mníkovi vysazení vyhovuje. Ale podařilo se, mníci přijeli od Pelhřimova z rodinného rybníkářství a rybáři je vysadili v 16 lokalitách přítoků Labe a Cidliny. „Předpokládáme, že se mník odtamtud dostane do Labe, kde vytvoří silnou populaci. Do proudných vod zaplulo celkem 23 577 kusů mníka průměrně velikosti sedmi centimetrů, tj. stáří půl až tři čtvrtě roku.

Kolik bylo mlíčáků a kolik jikernaček, se přesně neví. „V tomto věku se to ještě moc nepozná. Pohlavní dospělosti se mlíčák dožívá ve dvou až třech letech, jikernačka ve třech až čtyřech letech," vysvětlil Jiří Krouza a doplnil, že mník je jeden z nejzajímavějších druhů sladkovodní ryby v rámci Evropy. „Má svou jedinečnost, nedá se srovnat s jinou rybou. Sám jsem ho nikdy nechytil," dodal Jiří Krouza.

Při propočítávání potřebného počtu mníků se muselo počítat s mortalitou i predací, ale množství je podle Jiřího Krouzy nadimenzováno tak, aby se udržel počet, který vytvoří reprodukce schopnou populaci. Každý rok budou navíc rybáři přesazovat různá věková stádia ryby.

„S mníkem je to trochu jinak než tak, že dáme do vody rybu, rybář ji chytí a sní. Je to ryba, která je zákonem chráněná. Vracíme ji do vody proto, aby vznikla reprodukce schopná populace na více místech, zkrátka aby se mník vrátil do těchto lokalit. Tam, kde jsme mníka vysadili, bude enormní nárůst činnosti rybářské stráže, aby chránila nejen jeho, ale všechny druhy a zájmy zákona," uzavřel Jiří Krouza.