Tento ročník regionální akce měl hned několik výjimečností. Za prvé šlo již o desátý ročník tohoto setkávání, za druhé se právě na Klepci v sobotu křtila kniha, která v názvu nese právě název Klepec a v neposlední řadě se letos poprvé v rámci Dne Země na Klepci konaly soutěže mezi jednotlivými obcemi. Hlavní program zakončil slavnostní křest knihy Klepec – Vrch na Kolínsku. Kniha vznikala dlouhých šest let a právě při příležitosti desátého ročníku Dne Země na Klepci se dostala tato populárně naučná kniha mezi čtenáře.

A zájem o ní byl mezi místnímu vskutku velký. „Kniha se věnuje obrovskému skalisku s názvem Slouha," řekl hned na počátku svého proslovu autor knihy Jan Psota ml. Ten také upozornil, že na knize rozhodně nepracoval pouze on, ale podílelo se na ní celkem osm autorů, kteří na ni pracovali šest let. „Kniha má 128 stran a 230 fotografií," popisoval dál knihu, kterou už zanedlouho měl pokřtít Jan Psota ml.

„Bude mapovat nejen den Země na Klepci, bude mapovat další a další kulturní akce, které se tady ať už veřejně nebo tajně odehrávaly. Bude mapovat geologický vývoj, veškeré pověsti, které se z minulosti dochovaly převyprávěnou formou," vyprávěl dál o knize autor.

„Kniha patří do vaší knihovny už proto, že Slouha už přes 300 milionů let tvoří neodmyslitelnou součást tohoto vrchu," řekl také.

V nedávné minulosti prý uvažovali, jak Slouha vlastně vznikl a proč je nahnutý. „Vysvětlení je nabíledni, on totiž vyvřel a utuhl. Vy všichni, co stojíte před Slouhou, jste před mnoha a mnoha miliony let mohli stát uprostřed kamene," vysvětlil.

„Ten Slouha, co stojí za mnou, to je jenom pozůstatek kdysi rozměrnějšího masivu," dodal ještě.
V knize prý společně s ostatními autory popisují novou vědeckou hypotézu, která tento vznik podporuje a rozebírá ho. Pak se pokusil tuto vědeckou metodu popsat. „Mohu říci, že slouha je pozůstatkem neboli slupkou z obrovské kamenné cibule," řekl. Podle jeho slov jde tedy o slupku , která se vyvinula z většího masivu. Původní masiv se prý na počátku svého vývoje rozpukal a vliv na to mělo zejména počasí. „Obrovská zemětřesení a nepřízně počasí jako je trochu dnes," zmínil se nenápadně také o tom, že počasí se bohužel objednat nepodařilo. Pak dál popisoval, jak voda zatékala do pukliny a při velkých mrazových výkyvech trhala tu slupku od cibule. „Slouha je taková menší zkroušená cibule, které je asi tři sta milionů let," zakončil svou řeč a pak už došlo na samotný křest knihy.

Samotným křtem skončil hlavní program, který zahájily děti z mateřských škol v Přišimasech, Tismicích a Úvalech a dívky ze základní školy ve Škvorci, které zahrály tři skladby na flétnu.

Pak se návštěvníci rozutekli k jednotlivým stánkům či aktivitám. Spousta zájemců stála u Romana Tocháčka, který na Klepec přivezl nejen dravce, ale také poníky. Zejména kluci měli zájem také o střílení z kuše, menší děti si zase přišly na své u kolotoče nebo při návštěvě divadélka. Tam mohli nejmenší návštěvníci shlédnout pohádku o želvě Tule. Zručné děti mohly například plést náramky.

Zájem mezi všemi generacemi byl o ražbu mincí a všichni také ocenili koláče od Klubu žen Přišimasy. Úspěch sklidila také nová součást akce s názvem Klepec bez hranic, kde mezi s sebou nakonec soutěžily tři týmy. Jednou z disciplín bylo právě pojídání koláčů, kde nejprve soupeřili muži a poté také křehké ženy.
Závěr celého programu patřil v podvečer kapele Kam na band.