V benešovské knihovně nabízejí k půjčení čtečky již řadu let. V současné době vlastní tři. Tu nejmodernější pořídily zdejší pracovnice minulý rok. Zájem o ně ale není. Pro registrované členy nad patnáct let je půjčení této služby zdarma, jen musí složit tisícovou kauci. Ve čtečkách jsou nahrané knihy, které jsou autorsky volné. Jsou to tedy díla spisovatelů, kteří jsou minimálně sedmdesát let mrtví.

Čtěte také: Nový ředitel benešovské nemocnice prověří nové i starší smlouvy

Městská knihovna Kutná Hora dává čtečky k dispozici k prezenčním i absenčním výpůjčkám. Mohou si je zde půjčit registrovaní uživatelé knihovny starší patnácti let s platnou registrací nejméně půl roku a vyrovnanými závazky vůči knihovně. Výpůjční lhůta je 14 dnů bez možnosti prodloužení. Byť je zde tato možnost, většina čtenářů do dobře zásobené knihovny dochází stále za knihami klasickými.

I kolínská knihovna nabízí kromě knih také čtečky, a to již od roku 2011. „Jejich využití je ale minimální," konstatovala zástupkyně ředitele Libuše Vodičková. Podle ní si čtečky lidé půjčovali ze začátku spíš na zkoušku. Buď si chtěli pořídit čtečku vlastní domů a otestovat technologii tímto způsobem nebo zkrátka jen zkusit, zda zařízení nahradí klasickou knihu. Podle Libuše Vodičkové jsou ale dnes již čtečky poněkud zastaralé. „Ve stejné nebo lepší kvalitě si lze text přečíst na chytrých telefonech, tabletech a dalších zařízeních," řekla knihovnice.

Čtěte také: Kolín nově nabízí pět míst s portálem pro nevidomé

NÁZOR LÉKAŘE

Mnoho lidí čtečky zavrhuje nejen protože mají v ruce raději „papír", ale i ze strachu o svůj zrak. Podle očního lékaře Josefa Fuchse záleží na několika aspektech, aby si čtenáři nepokazili zrak při čtení ze čteček. „Záleží hlavně na kvalitě textu, aby v čtečce byl kontrast v písmu a pozadí. Čtečka musí mít kvalitní obraz. Také záleží na velikosti písmen," uvedl Josef Fuchs. Čtečky mají podle něj právě tu výhodu, že si na nich čtenáři mohou písmo přizpůsobit. Jinak ale lékař nevidí velký rozdíl mezi čtením klasických knih a čtením literatury z obrazovky. Zrak se kazí především ve chvíli, kdy při čtení má čtenář zapnuté špatné osvětlení. Důležitá také je pozice při čtení, která by měla být vždy v sedě.

A jak se na čtečky dívají sami čtenáři? Milan Hutla rád čte. Zda se přiklání ke čtečce nebo ke klasickým knihám však není jednoznačné. „V rámci úspor místa v knihovně a peněžence využívám i čtečku," řekl. Někdy však najde „kus", který musí mít za každou cenu. „Samozřejmě pocitu těžké knihy a šustění papíru mezi prsty se žádná čtečka nemůže vyrovnat," přiznal. Na druhou stranu si uvědomuje, že je skladnější. „Těžko si vybrat," zakončil svou úvahu.

Kateřina Švolbová si myslí, že i v dnešní době má papírový výtisk daleko více příznivců. „Má to své kouzlo," řekla

Alena Linková z Kutné Hory nedá na klasické knihy dopustit. „Do knihovny chodím celkem pravidelně. Miluji vůni knih, nedokážu si představit, že bych si čtečku elektronických knih pořídila," uvedla čtenářka, která přečte v průměru dvě knihy týdně. Naproti tomu Jana Novotná z Čáslavi si čtečku oblíbila. „Člověk, který hodně čte, díky čtečce časem zcela jistě ušetří," uvedla.

Čtěte také: Jan Vytiska zahájil vernisáž v Galerii Felixe Jeneweina