Děti rády navštěvují fastfoody. Jak jim vysvětlit, že tato strava není vhodná?
Děti jsou obrazem rodičů, pokud děti uvidí maminku, jak se třikrát do týdne láduje hranolky s tatarkou, těžko jim pak vysvětlovat, jaká strava je vhodná. To se vždy nestačím divit, když vidím dítě, které ještě ani neumí slovo „hranolky" vyslovit, a už se jimi cpe a maminka, s postavou podobající se Věstonické Venuši, mu k tomu ještě ochotně vymačkává z tuby kečup, který opravdové rajče určitě ani neviděl. Dětem pak nic jiného nechutná, protože si zvyknou na tu nenapodobitelnou slano-sladkou chuť, kterou pak jen těžko nahradí jídlo z čerstvé zeleniny a masa.

Takže děti by neměly jíst hranolky?
Neříkám, že dětem nikdy hranolky nesmí do pusy, to by asi taky nebylo normální, ale je lepší si je udělat doma z opravdových brambor a hlavně bez dochucovadel, kterými je rychlá občerstvení „přikrmují".
Těžko si doma před smažením budete brambory bělit, jako to běžně fastfoody dělají, a přidávat tam hovězí aroma, hydrolyzovanou mouku, mléko, kyselinu citronovou, dimethylpolysiloxan proti pěnění oleje a pak si je určitě nebudete stříkat dextrózou, aby hranolky chytly pěknou zlatou barvu a následně ještě na konec přidávat fosforečnou sůl, která zabraňuje šednutí hranolek.

Jak často lze návštěvu takových restauračních zařízení a konzumaci této stravy „odpustit"?
Nic se nemá přehánět. Ale pokud má dítě očividně nadváhu a malý výdej energie, nemá tam co pohledávat.
Maximálně, že by si dávalo kolečka a sprinty okolo budovy. Proč to děti učit od mala, když budou chtít, jako starší si tam stejně cestu najdou.

Je způsob, jak děti přesvědčit, aby fastfood nenavštěvovaly?
Je opravdu důležité, aby děti měly správné stravovací návyky už z domova. Aby měly v dospělých příklad. A tyhle věci jedly jen opravdu ojediněle a určitě až v pozdějším věku. Ne, že dítě odhodí dudlík a už se bude cpát hranolkami s dimethylpolysiloxanem. Je důležité si vyjasnit, že to, co dětem i dospělým na tom jídle chutná, jsou vlastně jen umělá dochucovadla.

Tučné, slané a smažené fastfoodové jídlo nedává tělu potřebnou výživu, tu musíme hledat v mase a rybách, čerstvé zelenině a ovoci, mléčných výrobcích, luštěninách. To je to správné palivo pro tělo, které má dosahovat velkých výkonů, ať už jsou ty výkony pracovní, studijní či sportovní.

Mnohdy na výletech ve spěchu volíme právě rychlé občerstvení. Když už není nazbyt, co z nabídky ublíží organismu nejméně?
Dejme si klidně toho hamburgera, hovězí maso je v pořádku (když je to opravdu hovězí maso). Můžeme si sundat vrchní díl housky a je to ještě lepší varianta. Anebo tortilla s kuřetem na grilu je také ještě lehce stravitelná. Pak si místo těch vybělených hranolek dáme salátek a místo slazeného nápoje vodu a vycházíme z „tučného domu hříchu" poměrně v odlehčené náladě, a ne, že se člověk po spořádání celého „menu" vyplazí sotva ze dveří.

Jak vidíte budoucnost rychlých občerstvení?
V budoucnu fastfoody už možná nebudou cítit přepáleným olejem, ale budou vonět čerstvými saláty a bylinkami. Světové řetězce bojují s odlivem zákazníků a poklesem zisků tím, že opouští své tučné receptury a staví ve svých restauracích salátové bufety a hamburgery dělají z opravdového nebo dokonce bio masa.

Třeba se již za pár let s hranolky v rychlých občerstveních ani nepotkáme. Světový trend a vůbec trend dnešních mladých lidí k tomu určitě spěje.

Proč myslíte?
V dnešní době už právě většina teenagerů a hodně mladých lidí chodí vyloženě „dřít" do posiloven, aby měli super postavu, a moc dobře vědí, že tahle tučná a slaná jídla se nesnoubí s jejich úsilím, které vynakládají ve fitcentrech či při jiném sportu. Jelikož moc dobře všichni víme, že úspěch spočívá ve „správné" stravě a jejím správném načasování a pak až na dalším místě je tvarování těla sportem.

Pojďme z domů hříchu ke zdravé stravě. Jak lze udělat zdravé jídlo pro děti chutné?
Zdravé jídlo je chutné, ale málo kdo si ho umí chutně připravit. Učený z nebe nespadl, existují kurzy vaření a jiné vychytávky. Já jsem třeba byla nedávno na kurzu vaření makrobiotické stravy, nevařím si podle toho každý den, ale člověk si otevírá nové obzory, jak jinak se ještě můžeme stravovat. Kdo o stravu má opravdu zájem, najde způsob jak si ji dobře a chutně uvařit.
Česká kuchyně je ve světě známá jako ta z těch tučnějších, ale kdo z Čechů si v dnešní době každý týden peče kachnu se zelím? Myslím, že už skoro nikdo.

Podle mě už jsme se poměrně zdárně naučili jíst odlehčenější jídla, ale ve většině případů se lidé odbývají a nemají na sebe čas a tím pádem i dítěti ve spěchu podstrčí třeba párek v rohlíku, který maso neviděl ani z rychlíku, a bílé pečivo plné jednoduchých cukrů, po kterých je zase za hodinu hlad, taky není žádná hitparáda.