Obvodové zdi podchodu na vlakovém nádraží v Českém Brodě budou již brzy zdobit malby památek a dominant z města a jeho nejbližšího okolí. Až bude podchod hotový, budou zde zvěčněny nejen památky z historického jádra Českého Brodu a jeho znak, ale i dominanty ze Štolmíře či Liblic. Malby na sebe budou navíc geograficky navazovat tak, jak se vedle sebe nachází i ve skutečnosti. „Měla by to být taková symbolická procházka Českým Brodem, aby každý po příjezdu hned viděl, co tu máme,“ předeslala autorka maleb Eliška Martinková.

Chybět samozřejmě nebude ani nejvýraznější stavba regionu: vysílače stojící poblíž města, které jsou zároveň nejvyšší stavbou v republice. Jejich ilustrace bude v podchodu zasahovat dokonce až na stropní část. Podle malířky to má vystihovat jejich význam. „Jsou dominantou okolí, a tak si zaslouží zvláštní prostor, tedy až na strop. Symbolizovat to má to, že pokud se na ně chce někdo podívat, kouká až do nebe,“ uvedla malířka, které práce na celém podchodu zabere dohromady asi tři týdny. „Věřím, že se bude lidem vše líbit,“ poznamenala.

Odborná střední škola podnikání a mediální tvorby v Kolíně.
Sponzorství? Musíte mít kontakty, shodují se ředitelé škol na Kolínsku

S malováním začala Eliška Martinková již v dětství, vedl ji k tomu otec heraldik. Uměleckou školu však žádnou neabsolvovala, sama tvrdí, že by ji to asi spíše brzdilo v rozletu. Již dříve měla několik zakázek od okolních obcí, například od Kounic. A i v budoucnu by se chtěla malířství dále věnovat.

O výmalbu českobrodského podchodu se ucházela již v minulosti. Před sedmi lety se do jeho výzdoby pustil jiný umělec. Jenže vymaloval pouze jednu zeď mezi nástupišti - a pak se nic nedělo. Vyobrazení zde tehdy našli husité. „Já jsem absolventka místního gymnázia a před těmi asi šesti lety jsem městu napsala, že bych měla zájem to převzít. Dostala jsem však odpověď, že se k tomu pan malíř ještě vrátí,“ vypráví Eliška Martinková.

Ale nevrátil. Uplynulo šest let, a tak se brzy dvojnásobná maminka (malířka je nyní v pátém měsíci těhotenství) znovu ozvala, že by českobrodský pochod ráda vyzdobila svými malbami. A tentokrát to vyšlo.

Z akce "Jak zažít město jinak" na Masarykově mostě a jeho blízkém okolí.
Masarykův most si vyzkoušel, jak zažít město jinak, coby pěší zónu bez aut

Ačkoliv Český Brod zná dobře odmala, nespoléhá se při tvorbě výhradně na svou paměť. „Hlavně kvůli detailům si vždy každou jednotlivou zeď nejprve nakreslím na papír, udělám si předlohu a podle té poté maluji na stěnu. Samozřejmě jsme nejprve na radnici přinesla návrhy, ty vedení poté schválilo,“ prozradila Eliška Martinková.

Ještě před samotnými předlohami si sama musela stěny naměřit, některé mají na šířku i sedmnáct metrů. Nyní na malbách intenzivně pracuje a setkává se převážně s podporou veřejnosti. „Lidé jsou spokojení, za den jich za mnou přijde klidně třicet,“ řekla malířka.