Šamanismus nás doprovází všechny, říká, protože všichni máme takové kořeny. Neexistuje kultura, která by šamany neměla. Takové dědictví rozhodně přehlížet nelze.

Navíc jsme určité podobné stavy zažili všichni třeba na rockovém koncertu, kdy rytmus hudby spojí lidi stejně jako dřívější tance kolem ohně.

Jak může šamanismus působit na naše životy? Kdo se mu všechno věnuje? Nejen na to jsme se zeptali Romana Álvareze.

Co si můžeme představit, když se řekne šaman?

Je to společná filozofie, která vychází z přírodních zákonitostí a všech koutků světa. Základní vidění šamanů je takové, že všichni jsme propojeni v jednu bytost ale i ve smyslu nejen lidských bytostí, ale zvířat, kamenů, rostlin, všech živlů. Váže nás jedna energie Matky Země. Proto neuznáváme válečné události, násilné činy. Vidíme, že jen ubližujeme té společné bytosti a vše tím jenom zhoršíme.

Popište svoji šamanskou praxi. Co takový šaman dělá?

Moje praxe je taková, že buďto lidi učím, nebo je vodím za jejich zvířaty síly. Posílám léčivou energii Matce Zemi, léčím lidi, pomáhám jim odhalit jejich potíže a poradit, jak se mohou starat o své zdraví sami.

Co to jsou zvířata síly?

Podle šamanského vidění existují tři světy horní, prostřední a dolní svět. V horním je náš duchovní učitel, kterému bychom mohli říkat nad já, vyšší já. Ve středním světě, to je svět nejbližší tomu, ve kterém se pohybujeme, ale je za oponou, jak tomu říkám. A právě ve spodním světě se nacházejí naše zvířata síly, která se projevují v našem životě, aniž bychom to věděli.

Jak to myslíte?

Mám kamaráda, se kterým jsme vyráželi na vandry. Když se dostal k řece, tak se pokaždé vyzul a přebrodil ji tam a zpátky. Když jsme odhalovali jeho silové zvíře, tak jsme zjistili, že jím je vodní brodivý pták.

Jaké následky to má, když někomu odhalíte jeho silové zvíře?

Pokud ho vědomě pustí do svého života, tak mu propůjčuje určité kvality. Kdo má například medvěda, tak může do života získat větší sílu.

Zažil jste někoho, s kým jeho zvíře najít nešlo?

Zažil. Je dobré, když má člověk schopnost vizualizace. Nejdřív jsme museli pracovat, aby rozvinul představivost, pak se to podaří, někdy to ale napoprvé nejde.

Hovořil jste o silových zvířatech, která můžeme běžně potkat. Co ale třeba mytická zvířata, mají v šamanském světě nějakou funkci, když v tom běžném neexistují?

Mytická zvířata v šamanské kosmologii jsou třeba praželva, had a jednorožec.

Myslím ale třeba nosorožce a draky. Může tohle fungovat, nebo sem nepatří?

Zrovna draci vycházejí vysloveně ze šamanské kosmologie, která byla přenesená do současnosti, jsou to hodně divoké energie, která jsou jak silně tvořivé, tak destruktivní. Třeba u jihoamerických indiánů to není drak, ale okřídlený had.

Ve spojitosti s hledáním zvířat síly jste hovořil o šamanském cestování. Co se k tomu používá?

Aby se člověk naladil na „cestování", tak se používá šamanský buben.

Jak takový šamanský buben vypadá?

Je na nízkém rámu ze zvířecí kůže. Má jasnou kosmologii, která se liší podle místa, kde byl vyroben. Každý má jinak daný počet šlach, které ho uvazují, je rozdělený na čtyři sektory jako světové strany, mohou představovat i živly.

Musí si buben vyrobit sám šaman?

Většinou si ho vyrábí. Ale jsou lidé, kteří praktikují šamanismus a buben třeba od někoho dostali, buď od jiného šamana. Je to ale lepší, když si ho vyrobí sám. Do všeho, čeho se dotknete, dáváte svoji energii, která s vámi spolupracuje daleko lépe, než když máte buben od někoho jiného. Ale jsou i bubny, které se dávají jako dárky.

Roman Álvarez se věnuje šamanismu.Co se dalšího používá při výrobě bubnu?

Používá se i spousta barevných pentlí, které symbolizují živly, světové strany a podobně. To je hodně zajímavé u sibiřského šamanismu, že oni využívají hodně takových stužek i k označování takzvaných silových stromů, což jsou silné stromy, které třeba mají energeticky správu celého lesa pod sebou, šaman jim děkuje, že ochraňují les, strom jim předává sílu. Je to hodně specifické. Myslím si, že hodně evropských šamanů se učí u sibiřských šamanů vnímání přírody, života a takových věcí.

Jak se šamanský buben vyrobí?

Ta technika výroby je jednoduchá, udělá se dřevěný rám, na který se vypíná kůže, není to nic komplikovaného.

K čemu je buben při rituálu důležitý?

Je prokázané, že rytmus srdce se sladí s rytmem bubnu. Podobný efekt mohou zažít lidé na technoparty, nebo třeba rockovém koncertu.

Co se týká techna, tak jsem slyšel názor, že ten rytmus je vlastně takový návrat do pravěku, co se týká hudby. Jak to vidíte?

Jedno období jsem si dělal takovou osobní studii, co se děje na technoparty, byl jsem jich pár sledovat. Je to o společném rytmu, kdy lidé fungují stejně jako dříve kolem ohně na rytmy bubnů. Rytmus sladí lidi do jedné vibrace, naladí se na sebe srdci, obrazně řečeno. Podobně jako buben působí třeba i hrkačka to je taková rumbakoule z kůže, uvnitř jsou semena.

Hovořil jste o sibiřském šamanismu. Jaká je tradice tady v Čechách, na tomto území?

Moc povědomí a exkurzí do slovanského šamanismu nemám.

Myslíte, že nebyl?

Byl, nepochybně. V podstatě, když jdeme ke kořenům, neexistuje národ, který nemá tuto tradici. Vycházíme z přírody a jsme její součástí, ať chceme, nebo ne. Musí se to v nás odrážet, každý kmen na tomto území měl někoho takového jako šaman. Ten měl za úkol nejen duchovní záležitosti kmene, ale i zdraví, měl na starost bylinky, léčení lidí a podobně. Pojímají to zdraví jinak než alopatická medicína, více v souběhu s rytmem přírody a života. Šaman se třeba vrací pro část duše, o kterou někdo přišel při traumatu, což mu může způsobit zdravotní komplikace.

Jak jste se osobně dostal k šamanismu?

U mě to začalo už v dětství, když jsem v přírodě začal vídávat zvířata, která tam nebyla, a bytosti, které ostatní neviděli. Tak to má spousta dětí, většina z nás kolem dvou, tří let vidí v lese víly, skřítky a různé bytosti. Máme je i pod postelí. Potom nám rodiče vysvětlí, že tyhle bytosti neexistují, a my je přestáváme vidět. Když se sejdeme s více bubeníky, kteří hrají na šamanské bubny, tak okamžitě slyším indiánské zpěvy.

Zmínil jste, že děti vidí bytosti i doma. Třeba pod postelí bývají bubáci. Hodí se to vždy?

První rituál jsem si vytvořil, když dcera měla špatné sny a říkala, že za ní chodí pán v černém. Tehdy jsem poprvé opustil své tělo a cestoval. Už se od té doby nebudila se špatnými sny, což bylo zlomové. Někdy jsme vedení, aniž bychom věděli, že po nějaké cestě jdeme.

Je šamanismus pro všechny?

Spousta lidí se o šamanismus zajímá a spousta lidí ho praktikuje. Někdo to může kritizovat, že to nejsou šamani vedení velkým duchem, ale že se naučili pouze techniky, ale podle mě to není podstatné. Důležité je, proč to ten člověk dělá. Když dokáže pomoci sobě, tak to stačí, když pomáhá okolí, tak to je ještě lepší. Vše je taky ve změně pohledu na vnímání přírody kolem nás a kvality života.

Co říkáte na různé kurzy, kde vás to za velké částky naučí?

Neexistují zkratky. Nemůžu hodnotit, jestli kurz za tisícovku je horší než ten za deset tisíc. Byznys nás ale obklopuje i v duchovní oblastí. Je důležité tím vědomě žít a ne to „kurzovat". Ale někdo třeba potřebuje kurz, aby se mu cesta otevřela. Odmakat si to ale musíme sami. Přínos kurzů může být i v tom, že se sejdete s lidmi, kteří jsou podobně naladěni. Navážou se tam nová přátelství, což může být větší přínos než samotný kurz.

Jsou nějaké šamanské legendy?

Spousta. Třeba ta, jak Indiáni už několik století dopředu věděli, že připluje Kolumbus. Říká se, že šaman seděl na břehu a čekal, až se objeví. Jenže viděl pouze brázdy na moři, žádné lodě, stejně jako celý kmen. Potom šel šaman do duchovního světa, loď uviděl a celému kmeni je popsal najednou je uviděl. Naše mysl vytváří obrazy kolem nás. Kvantová fyzika má k šamanismu hodně blízko. Všechno je jenom energie.

Jak poznáte, s kým se bavit o šamanismu? Je někdo, kdo tomu nevěřil, dělal si legraci?

Určitě jsou lidé, kteří se tomu nějakým způsobem brání. Nemyslím si, že bychom se lišili v tom, jak je kdo duchovní, všichni jsme stejně duchovní bytosti. Lišíme se ale pouze „mírou poznání". To znamená, že jsem schopen poznat, co mě v životě posunulo a rozšířilo mé vědění.

Kdo má obecně k ezoterice dnes blíže, muži, nebo ženy?

Jednoznačně ženy, možná i proto, že jsou citlivější. Je nesmírně důležité si uvědomit, že podle mě se duchovno odehrává v rovině pocitu, citu, jemných rozdílů vnímání. Kdežto chlapi byli vždy ti drsní bijci, a to se nemusíme ani vracet do rolí lovců mamutů, to už nemá význam. I mnohem později museli mít ostré lokty, aby se postarali o rodinu. Vzhledem k tlaku společnosti, nejen v ekonomické oblasti, se rozdíly mezi mužem a ženou stírají.

Je podle vás nějaká oblast v našich životech, se kterou si neumíme poradit, kterou řešíme špatně?

Nejdůležitější je řešit vztahy s našimi nejbližšími, vysvětlování tohoto tématu by bylo hodně na dlouho. Kromě toho hodně zapomínáme sami na sebe, což je podle mě jedno z důležitých témat současnosti.

Jak to myslíte? Neříká se naopak, že lidé jsou sobečtější?

V tomto smyslu ne. Máte třeba spoustu těžkých workoholiků, kteří si neuvědomují, že práce v této míře už není o životě, ale zástupný problém. Mělo by to být o hledání vlastního vnitřního klidu, vyrovnání. Spousta lidí hledá svoji cestu, co je jejich úkolem tady na Zemi, proč se narodili. Je spousta pomáhajících profesí, do kterých se často dostávají lidé, kteří sami potřebují nějakou pomoc. A zapomínáme ještě na jednu věc, která nám byla dána: poslouchat vlastní intuici.