Města se snaží těmto lidem ulevit, jak to jde, když přichází chladné počasí – mají ale jistá pravidla, které musejí lidé dodržet, když chtějí přespat například v městské ubytovně pro lidi bez domova, nebo využít například speciálně zřízeného stanu.

Pravidlo, na kterém tato pomoc často stojí a padá, je celkem jednoduché: lidé nesmějí přijít pod vlivem alkoholických a omamných látek. Někteří ale nejsou ochotni se tímto pravidlem řídit.

Například Mladá Boleslav pro lidi bez domova každý rok staví speciální stan. Jedná se o bývalý vojenský stan, město jej pořídilo na podzim roku 2013, poprvé byl v provozu v lednu 2014. Využít ho mohou lidé od 18 let, pokud jejich zdravotní stav neomezuje soběstačnost – a jejich chování nesmí vykazovat znaky, které by mohly závažně narušit chod zařízení a kolektivní soužití.

Podle mluvčí magistrátu Šárky Charouskové je v provozu ve chvíli, kdy teplota klesne pod -5 stupňů dva dny po sobě, což se však letos ještě nestalo. „Funguje pouze jako varianta pro bezplatné přespání v mrazivých nocích, kdy nestačí kapacita azylového střediska Naděje. Lidé bez domova mohou ve stanu přespat na rozkládacích lůžkách, k dispozici je pro ně deka, mobilní WC, mohou dostat horký čaj,“ popsala formu pomoci, kterou lidé mohou ve speciálním stanu čekat.

Režim fungování stanu je celkem snadný: lidé mohou přijít večer mezi osmou a půl desátou, odcházejí v sedm ráno. „Na pořádek tu dohlíží dva lidé. Letošní novinkou je, že hlídat je bude jeden člověk z Compagu a jeden z bezpečnostní agentury, v minulých letech to byli vždycky dva zaměstnanci Compagu, ale kvůli zvyšující se agresivitě jsme přistoupili k této inovaci,“ okomentovala situaci Šárka Charousková.

Bezdomovců je v Mladé Boleslavi podle údajů magistrátu zhruba 140. Během první zimy v roce 2014 zde přespalo 66 lidí, minulou zimu ale našel své využití již v 413 případech.

Kolín má k dispozici městskou ubytovnu pro osoby bez přístřeší; prostory ve spodním patře podle místostarosty Michala Najbrta využívají lidé třeba i na jednu noc, když je chladné počasí. Jistá novinka se ale chystá. Město totiž pořídilo speciální zateplený stan pro jednu osobu. „Nakoupili jsme zkušební variantu takového zatepleného lůžka ve tvaru iglů,“ popsal speciální stan místostarosta Michal Najbrt. „Dovedu si představit, že bychom jej někde v prostorech města mohli zapůjčit, pokud by lidé bez domova nechtěli z různých důvodů využít ubytovnu,“ vysvětlil.

Místostarosta Michael Kašpar navíc uvedl, že městská policie bezdomovcům říká, kam mohou jít přespat. Pokud ale nastane situace, kdy nechtějí jít na ubytovnu, pomoc tu i tak existuje. „Pečovatelská služba má připraveny pokrývky, případně spacáky, které jim je schopna poskytnout,“ podotkl.

Městská policie má podle Michala Najbrta místní situaci zmapovanou. Kolín má tak zhruba 70 bezdomovců. „Víme, v jakých lokalitách se vyskytují. V rámci poskytovaných služeb pro lidi bez domova to kapacitně zvládáme,“ odpověděl na otázku, zda v mrazech nemůže nastat situace, že by ubytovna nestačila.

Mělník má v zimních měsících maximálně okolo osmi bezdomovců, řekl k situaci mělnický starosta Ctirad Mikeš. „Pokud chtějí, máme pro ně ubytovnu, není problém, aby přišli a ubytovali se,“ podotkl. Problém je ale v tom, že tam odmítají pobývat, řekl. „Důvod může být v tom, že tam je absolutní zákaz konzumace alkoholu nebo návykové látky,“ vysvětlil.

Městská policie ale osoby bez přístřeší zná. „Zjišťuje, kde pobývají, mají za úkol se na ta místa dvakrát za noc podívat a zkontrolovat je. Stává se, že je takto někdy zachráníme, je to zásluha strážníků. Když zjistí, že tam jsou známky podchlazení, volá se záchranka a vezou je do nemocnice, aby se jim poskytla příslušná péče,“ uvedl starosta.

Ubytovna tedy má volnou kapacitu; problémy s nedostatkem míst pro bezdomovce v Mělníku podle starosty není. „Říkají, že do ubytovny nechtějí, že jim je tak dobře. Pracujeme s nimi, známe je jménem, ale vybrali si jiný styl života, my se o ně nezbytně postaráme,“ dodal.

Formu pomoci nabízí lidem bez přístřeší třeba i Farní charita Neratovice. „Podporujeme je tím, že jim dáváme deky, nebo potravinovou pomoc, občas se jim dělá čaj,“ řekla ředitelka neratovické farní charity Miloslava Machovcová.