Přišli malí i velcí, starší i mladší, tátové z řad zaměstnanců vzali na ramena své děti a ukázali jim, kde pracují, seniorky se zájmem zkoumaly výrobní linku, přišly celé rodiny, skupinky školáků i jednotlivci.

Do míst, kde vznikají kolínská trojčata, vzhledem ke konání akce v nevýrobní den zavítaly bez obav o bezpečnost i maminky s kočárky nebo pomalu ťapajícími mrňousky neustále se snažícími vytrhnout z máminy ruky, prohlídku absolvovali bez problémů třeba i handicapovaní lidé.

Ačkoli výroba nejela, roboty automobilka spustila tak, aby je příchozí viděli takřka v plném pracovním nasazení.

Po areálu návštěvníky rozvážely prakticky stále plné autobusy tak, aby příchozí nemuseli absolvovat pochod přes rozlehlé plochy továrny a dostali se rovnou na start prohlídek rozdělených na kratší a delší okruh.

Návštěvníci se mohli podívat i do administrativních prostor, nicméně největší nápor směřoval podle mluvčího Marka Hovorky samozřejmě k samotné výrobě.

„Vždyť jen autobus k lisovně zajížděl celkem devadesátkrát. Zde si příchozí prohlédli proces vzniku automobilů od svitků plechu na lisovně, přes svařovnu plnou automatizovaných robotů až po finální montáž a kontrolu kvality, kde již byly k vidění hotové vozy připravené pro zákazníky," popsal Marek Hovorka.

Na části ve švech praskajícího parkoviště před továrnou čekal na dětské návštěvníky doprovodný program plný muziky, her a soutěží. Malovalo se křídami na asfalt, barvami na obličej, rozdávaly se balónky, radost a důvod k dovádění skýtal strojek – bublifuk, který trpělivě celé hodiny vypouštěl mezi dovádějící drobotinu jednu bublinu za druhou. Test manuální zručností určený původně hlavně pro děti a sestávající v montování kabelů poslepu, přilákal i řadu dospělých. Atrakcí byl i vůz z produkce TPCA s velmi atypickým lakem. Netvořila ho ta či ona barva, ale stovky malých fotografií zaměstnanců automobilky. A věřte, že děti na minifotečkách naskládaných na karoserii auta jedna vedle druhé, našly mámu nebo tátu, dalo by se říct, střelhbitě.

Zhruba pět set příchozích využilo k cestě do automobilky bezplatnou autobusovou linku z Kolína a do Kolína, kterou TPCA zajistila. Koho popadl hlad, mohl v rámci prohlídky továrny zavítat do jídelny, kde se podával tradiční český řízek a salát (nebo hranolky). Jídelna vydala na devět set řízků.

„Rozdalo se rovněž přes dva tisíce lázeňských oplatek s logem TPCA a výtěžek z dobrovolného příspěvku za tuto cukrovinku – více než osm tisíc korun, poputuje na pomoc lidem postiženým ničivým zemětřesením v Nepálu," doplnil Marek Hovorka.

Příchozí se v prostorách továrny dozvěděli i řadu zajímavostí zpod pokličky výroby.

Věděli jste třeba, že…?

- Denně se v lisovně TPCA spotřebuje až 190 tun ocele o síle 0,6 – 0,9 milimetru.
- Lisovací formy váží až 30 tun, v TPCA se jich používá více než 120.
- Ve svařovně pracuje více než 200 robotů, pohybují se rychlostí jeden metr za vteřinu, pracují s přesností na desetinu milimetru.
- Pevnost karoserie jednoho vozu zajišťuje 3570 bodových a 116 obloukových svarů.
- Na každém autě jsou svary v celkové délce 24 metrů.
- V lakovně pracují tzv. kartridgeové samočisticí roboti, kteří zvládají střídat barevný nástřik během několika vteřin, mezi každou změnou laku trysky samozřejmě očistí.
- Kvalitu laku zajišťuje žár ve vypalovací peci o teplotě 190 stupňů Celsia.
- Protikorozní nátěr se provádí elektrolyticky. To znamená, že se každý vůz ponoří do nádrže se speciálním roztokem a do karoserie se přivádí elektřina, která přitahuje barvu ke všem vnějším i vnitřním povrchům vozu.
- Na začátku výrobní linky v oddělení montáže se na každou karoserii pověsí tzv. manifest, ten obsahuje seznam dílů, které se mají na auto namontovat.
- Po zkompletování vůz projíždí inspekční linkou.