ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

V práci ji motivuje to, co je její motivací i v její stálé práci v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež "Kotelna" ve Zruči nad Sázavou, to je ale v době nouzového stavu uzavřené. „Vidím v sociální práci smysl a to napříč skupinami, které od nás podporu či pomoc aktuálně potřebují,“ uvedla.

Jak ale reagovalo její okolí, když se rozhodla pomáhat v první linii? Co na to její nejbližší? „Okolí jen zaskočila volba zařízení, do kterého jsem byla takzvaně zapůjčena. Dobrovolničím v domově pro osoby se zdravotním postižením, ve kterém je cílová skupina zcela odlišná, než se kterou mám své dosavadní odborné zkušenosti,“ řekla.

Záhy však zjistila, že ať pracuje se sociálně znevýhodněnými lidmi, s lidmi, jejichž chování lze označit za rizikové, nebo s lidmi s mentálním handicapem, vyžaduje práce to stejné. „Držení hranic, respekt a přirozenost kontaktu,“ vysvětlila.

Jak na riziko koronaviru reagují lidé, se kterými se coby dobrovolník setkává? „Jelikož jako dobrovolník působím u osob s těžkým mentálním a fyzickým handicapem, dotýkají se jich pouze omezení, která jim zabraňují dělat činnosti tak, jak jsou zvyklí. Nemohou jet na výlet, pracovníci je nemohou zkompetentňovat při nákupech a v sociálních kontaktech s okolím a podobně,“ vysvětluje.

U klientů nízkoprahového zařízení vnímá především obavy z nejistoty práce a nedostatku financí. „I přesto, že pracuji s mladými lidmi do 26 let, není výjimkou, že se ocitli na ulici, či nemají stálé bydlení a práci,“ řekla.

Někteří z nich v současnosti hovoří o velkých obavách: Jak to dlouho bude trvat? Ustojím to? Nespadnu zase na dno? „Existuje u nich reálná možnost, že se opět ocitnou na ulici, bez práce a bez finančních prostředků pro život i splácení svých pohledávek. Naše intenzivní práce a jejich velká snaha a odhodlání tak přijde vniveč a my budeme stát opět na počátku. Pro mladého člověka, který často nemá oporu v rodině ani ve svém nejbližším okolí bude tento fakt silně demotivační,“ řekla Alena Horká.

Jak ale říká, vše zlé je pro něco dobré. „A i v nelehké, pro nás nové, životní zkušenosti lze nacházet pozitiva. Radost z obyčejností každého dne nám může být motorem k překonání čehokoliv,“ dodala dobrovolnice Alena Horká.

Koronavirová krize ukázala nové české hrdiny - zdravotníky, lékárníky, řidiče autobusů, prodavačky, pošťačky a další profese. Všichni zaslouží obdiv a poděkování. Deník je představuje v seriálu. Další příběhy hrdinů čtěte ZDE.