Kliknutím zvětšíteDevět soudců nejvyšší americké soudní instance právě řeší zákaz potratů (jen s výjimkou vážného poškození plodu) po 15. týdnu těhotenství v tradičně konzervativním státě Mississippi. Zákaz zde byl sice zablokován soudy nižších instancí kvůli jeho rozporu s předchozími precedenty, ale odvolání nyní dospělo až k nejvyššímu soudu.
Ten v této kauze vynese rozsudek na přelomu června a července příštího roku. Minulou středu soudci při prvním přelíčení kladli otázky představitelům státu i jediné zbylé potratové kliniky v Mississippi. Podle amerických komentátorů již z prvního soudního kola vyplynulo, že se šest soudců přiklání k zákazu.
To by podle lidskoprávních aktivistů jen povzbudilo další americké státy, aby přijaly podobnou legislativu, a také zkrátily co nejvíce dobu, ve které mohou miliony Američanek legálně ukončit těhotenství. Podle odhadů agentury AP by přísnější potratové zákony zavedlo minimálně 21 amerických států. O přístup k potratovým klinikám by pak podle organizace Planned Parenthood přišlo asi 36 milionů potenciálních matek.
Právo na potrat je v současnosti v USA zaručeno historickým rozsudkem nejvyššího soudu z roku 1973 v kauze Roe vs. Wade a následně bylo potvrzeno v roce 1992 v případu Planned Parenthood vs. Casey. Z obou uvedených verdiktů vyplývá, že státy Unie nesmí zakázat potrat, dokud plod není schopen přežít mimo tělo matky, což je zhruba od 24. týdne.
Pokud by nyní nejvyšší soud potvrdil mississippský zákaz, znamenalo by to zásadní průlom v dosavadní praxi. Ti nejradikálnější z demonstrujících proti interrupcím před nejvyšším soudem dokonce doufali, že to umožní potraty zakázat zcela.
Důvod k optimismu
Optimismus protipotratovým bojovníkům daly tři poslední nominace na nejvyšší soudce republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Jeho zcela poslední výměnou v soudu bylo nahrazení zesnulé právnické legendy a bojovnice za práva žen Ruth Bader Ginsburgové ultrakonzervativní katoličkou Amy Coney Barrettovou.
Za Trumpa se síly v soudu přeskupily doprava, v současnosti v něm pracují jen tři soudci jmenovaní za demokratických prezidentů, zbylých šest bylo republikánskými kandidáty. Soudci jsem jmenováni doživotně.
Se změnou poměru sil v nejvyšším soudu započala i snaha států ovládaných republikány – jakými byly Texas, Arkansas, Mississippi ad. - v zavádění restriktivních zákonů o potratech. Cíl byl jediný, dostat problematiku před personálně přístupnější nejvyšší soud a změnit právní precedens. Nakonec se vítězem v této „soutěži“ stala norma z Mississippi.
„Jste přesvědčen, že je ústava v otázce potratů neutrální?“ zeptal se soudce a Trumpův kandidát Brett Kavanaugh právního zástupce státu Mississippi. „Jinými slovy, chcete říci, že ústava ponechává volbu o potratech na vůli obyvatel států nebo možná jejich parlamentů, aby si to rozhodli v demokratickém procesu?“ pokračoval v otázkách Kavanaugh. Podle deníku The New York Times byly jeho otázky návodné.
Politizace soudů
Liberální soudkyně Sonia Sotomayorová varovala před politizací soudu. „Pokud lidé dojdou k závěru, že výklad ústavy záleží pouze na tom, která ze stran má zrovna větší počet soudců, jak si tento soud udrží důvěru?“ zeptala se soudkyně a podle agentury AP se tak de facto postavila za historické precedenty.
Podle již zmíněné Coney Barretové není zákaz potratů velký problém, protože v USA velmi dobře funguje adopční služba. Stačí jen dítě donosit a poté ho předat k adopci.
„Proč patnáct týdnů nestačí k tomu, aby se žena rozhodla, zda chce jít na potrat,“ tázal se pro změnu konzervativní předseda Nejvyššího soudu John Roberts. Poukázal i na to, že mnoho zemí po celém světě má podobná řešení, jaká jsou navržena v Mississippi. Aktivisté se ale obávají, že je to jen první konzervativní požadavek. Příště to může být už jen týdnů šest a nakonec se hranice a tím i možnost potratu zruší zcela.
Vzhledem k tomu, že rozsudek padne s největší pravděpodobností v polovině příštího roku, může být otázka potratů dokonce jedním z hlavních témat kampaně před volbami do Kongresu v listopadu 2022. Už těsně po středečním zasedání soudu rozeslal republikánský senátor z Louisiany John Kennedy, který se bude ucházet o druhé funkční období, žádost o dary příznivcům s osobním dopisem, v němž napsal: „Jsem pro život. Jsem proti verdiktu Roe vs. Wade.“ K věci se vyjádřil i demokratický prezident Joe Biden. Nejvyšší soud by podle něj měl v otázce interrupcí zachovat současnou judikaturu.
60
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
